Turistické cíle v okolí obce Litvínov-Horní Litvínov

Krematorium v Mostě je technickou památkou postavenou v letech 1923 až 1924 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina.

Lovecký zámeček postavil v pozdně barokním slohu stavitel J. M. Ryttig pro Emanuela Filiberta z Valdštejna v l. 1761–1767. Neobvyklý název zámku je složeninou jmen dvou rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Dnes patří Lesům České republiky.

V roce 1732 Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavěl barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum.

Lovecký zámeček Lniště, německy Flachsgrund, byl postaven Lobkovici na východním svahu Mariánského údolí pod horou Kapucín. Jeho součástí je i hájovna. Dnes je zachovalý ale nepřístupný.

Loučná je nejvyšší horou Mostecka (955,9 m n. m.). Na plochém vrcholu hory jsou dvě skupiny skal ze žulového porfyru. Také je zde stožár telekomunikační společnosti a železná pozorovací věž (využívaná v 50. l. 20. stol. armádou). Hora se nachází na území Flájské obory, přístupná je příležitostně.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Dřevěná 7,5 m vysoká rozhledna (vyhlídková plošina ve výšce 4,8 m) na bývalé důlní výsypce, postavena podle projektu arch. kanceláře e-MRAK v roce 2012 a oficiálně otevřena 24. července téhož roku. Z volně přístupné rozhledny je vidět kromě dolů a elektráren i na Krušné Hory a České Středohoří.

Soubor hrázděných i zděných maloměstských domů někdejšího horního města Mikulova (Niklasbergu) v údolí Bouřlivce v Krušných horách. Objekty z 18.–19. století si zachovaly původní měřítko, často i řadu detailů.

Umělé jezero Matylda vzniklo v letech 1986–92 na místě bývalého povrchového dolu Vrbenský. Ten měl za 1. republiky jméno Matylda. Má rozlohu 38,7 ha, hloubku 3,5 až 4 m. Jednou za rok je napájeno vodou z Nechranické přehrady.

Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu. Obnoveny po husitských válkách, od třetiny 19. století postupně zdemolovány s výjimkou jihozápadní a jihovýchodní části.

Rozsáhlé sklepení vybudované v pískovci od r. 1596. Původně sloužilo k uschování zboží, potravin, zásob a listin. Dále využíváno i místním pivovarem. Za třicetileté války sloužilo jako útočiště pro vojáky, za 2. sv. války upravováno na protiletecký kryt. Od března 2011 kulturní památkou.

První zpráva o městském špitálu je z roku 1351. Špitální kostel vznikl před polovinou 14. století a je spojován s kamenickou hutí oseckého cisterciáckého kláštera. Špitál zbarokizován kolem r. 1723.