Turistické cíle v okolí obce Meziboří

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Kostel v bývalé vsi Újezdě jižně od centra Bíliny založen 1420, dnešní stavba z konce 16. století. Jednolodní renesanční kostel, v současné době bez využití.

Barokní kostel dokončený v roce 1722 je začleněn do areálu duchovského zámku. Stojí na místě svých starších předchůdců, jejichž zdivo se ve hmotě kostela částečně dochovalo. V květnu 1945 shořelo cenné vnitřní vybavení.

Krematorium v Mostě je technickou památkou postavenou v letech 1923 až 1924 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina.

Lovecký zámeček postavil v pozdně barokním slohu stavitel J. M. Ryttig pro Emanuela Filiberta z Valdštejna v l. 1761–1767. Neobvyklý název zámku je složeninou jmen dvou rodů: Lichtenštejnů a Valdštejnů. Dnes patří Lesům České republiky.

V roce 1732 Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavěl barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum.

Lovecký zámeček Lniště, německy Flachsgrund, byl postaven Lobkovici na východním svahu Mariánského údolí pod horou Kapucín. Jeho součástí je i hájovna. Dnes je zachovalý ale nepřístupný.

Loučná je nejvyšší horou Mostecka (955,9 m n. m.). Na plochém vrcholu hory jsou dvě skupiny skal ze žulového porfyru. Také je zde stožár telekomunikační společnosti a železná pozorovací věž (využívaná v 50. l. 20. stol. armádou). Hora se nachází na území Flájské obory, přístupná je příležitostně.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Soubor hrázděných i zděných maloměstských domů někdejšího horního města Mikulova (Niklasbergu) v údolí Bouřlivce v Krušných horách. Objekty z 18.–19. století si zachovaly původní měřítko, často i řadu detailů.

Umělé jezero Matylda vzniklo v letech 1986–92 na místě bývalého povrchového dolu Vrbenský. Ten měl za 1. republiky jméno Matylda. Má rozlohu 38,7 ha, hloubku 3,5 až 4 m. Jednou za rok je napájeno vodou z Nechranické přehrady.

Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu. Obnoveny po husitských válkách, od třetiny 19. století postupně zdemolovány s výjimkou jihozápadní a jihovýchodní části.