Turistické cíle v okolí obce Podbořanský Rohozec

nebo vyberte

Podbořanský Rohozec

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 241 záznamů, 13 / 21 stran, vyhledáno za 0.41 sec
 měšťanský dům č. p. 142
520.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Raně klasicistní měšťanský dům z konce 18. století na místě dvou pozdně gotických domů, snad z přelomu 15. a 16. století. Ty v roce 1779 vyhořely a při následné přestavbě byly stavebně sjednoceny. Roku 1993 byl dům rekonstruován a v roce 1994 zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek.
 městské opevnění
450.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, nepatrné zbytky zdí, není známo, Karlovarský kraj, Chyše
První písemné zmínky o Chyši jsou z roku 1169, kdy je uváděn Ctibor z Chyš. Roku 1473 dal Burián z Gutštejna opevnit město hradbami. Dochovaly se jen části příkopů, nepatrné zbytky zdí, na základech jedné z bašt byla roku 1848 vybudována synagoga. Přesto je opevnění od roku 1958 památkově chráněno.
 městský špitál s kaplí sv. Alžběty
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.
 Mlýnce
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Mlýnce
Tvrz v obci doložena na poč. 17. st., po r. 1733 přestavěna na barokní zámek. V l. 1883–89 přestavěn v romantickém slohu pseudogotiky. V druhé pol. 20. stol. značně zchátral. Poč. 21. st. zahájeny rekonstrukční práce.
 Mlýnský vrch
Schlachtberg
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Blatno
Mlýnský vrch, zalesněné žulové bradlo nad rybníkem při cestě z Blatna do Stebna, byl pravděpodobným místem srážky císařských rejtarů se vzbouřenými sedláky ze širokého okolí. K nerovnému boji došlo dvě hodiny po poledni dne 25. dubna roku 1680.
 morový sloup
332.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Vroutek
Barokní morový sloup pochází z roku 1714, kdy byla v obci zažehnána morová rána. Na vrcholu sloupu je socha Piety. Podstavec sloupu je ozdoben sochami světců. Od roku 1958 patří sloup mezi chráněné kulturní památky ČR. Poslední opravou prošel sloup roku 2008 (rekonstrukce Piety).
 morový sloup Nejsvětější Trojice (Gnadenstuhl)
302.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Vilémov
Trojiční sloup z místního červeného pískovce, postavený na paměť toho, že se obci vyhnul mor roku 1713. Obnovený 1875, 1909 a v 90. letech 20. století. Na vrcholu svatá Trojice, dvě trojice světců na podstavci.
 návesní kaple
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Vesce
Chátrající návesní kaple z poloviny 19. století nebyla poznamenána žádnými nevhodnými přestavbami. Stojí uprostřed téměř vylidněné malé vesnice.
 návesní kaple
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Kovářov
Obecní klasicistní kaple z první poloviny 19. století. Je z lomového kamene, obdélná, s valbovou střechou a sloupkovou zvoničkou. Po odsunu německého obyvatelstva byla neudržovaná, interiér byl vyrabován a poničen. Rekonstruována kolem roku 2008, interiér je ale stále prázdný a kaple není užívána.
 návesní kaple
335.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Valov
Návesní kaple ve Valově je pozdně barokní stavba z roku 1833. Od roku 1958 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.
 Nepomyšl
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Nepomyšl
Zámek přestavěný z pův. tvrze z 1. pol. 14. stol., úpravy v pozdní gotice, renesanci, baroku, v 19. st. empírově a ve 20. st. následovaly necitlivé novodobé zásahy. Posledním majitelem byl do r. 1949 J. Herberštejn. Poté byl zámek přidělen státu.
 Nevděk
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.