Turistické cíle v okolí obce Podbořanský Rohozec

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Rozhledna postavená v letech 1905–06 podle projektu Aloise Kaisera na kopci, kde kdysi stával místní hrad. Věž má výšku 27 m, je postavena v obtížně definovatelném slohu na pomezí novogotiky a secese. V posledních letech opravena.

Petrohradský dub má obvod kmene 900 cm, výšku 28 m a je starý pravděpodobně 900 let. Zřejmě je pozůstatkem původního lesa, nyní je součástí zámeckého parku.

Barokní zámek s rozsáhlým hospodářským dvorem postavil po r. 1710 Franz Josef von Schoenkirchen (dokončen 1722). V letech 1905–6 restaurován, po r. 1945 nápravné zařízení pro dívky, zemědělské učiliště, nakonec státní statek. Demolován v roce 1988.

Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích

Zaniklý vodní mlýn na Ratibořském potoce, prokazatelně existující před polovinou 18. století. Poslední majitel Josef Stuchl, už v roce 1948 byl mlýn uváděn jako bývalý. Dnes jsou na mlýništi pouze ruiny zdí a hromady suti. V terénu je dobře sledovatelný náhon, od potoka až po místo bývalé lednice.

Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.

Na náměstí v Radonicích se nachází jeden z nejmladších mariánských sloupů v Čechách. Novogotický monument pochází z období po posledním velkém požáru městečka roku 1842, pozoruhodný je kromě doby svého vzniku (1846 - 1871) i litinovými nápisovými deskami.

Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..

Na návsi se nachází barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711 se sochami Krista a Boha Otce v obláčcích na vrcholu. V letech 1974-2012 tu byl umístěn ještě vrcholně barokní sloup se sochami světců od J. K. Vettera z r. 1724, přenesený ze zbořených Kralup u Chomutova, nyní v Zelené u Málkova.

Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.