Turistické cíle v okolí obce Libyně

Čtyři stupně nevelkých vodopádů na Vranovském potoce na západním okraji Rabštejna nad Střelou lze pozorovat ze souběžné lesní cesty od osamělého dvora Vranov do údolí Střely. Dvůr a celý tok potoka se nacházejí na katastru Rabštejna nad Střelou.

Původně pozdně gotický dům z konce 15. či počátku 16. století na základech raně gotického objektu ze 13. století. Poprvé uváděn roku 1537. Před rokem 1597 byl přestavěn renesančně, po požárech roku 1779 pozdně barokně obnoven. R. 1837 přestavěn klasicistně. Památkově chráněn od roku 1994.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Kamenný kříž s ne zcela čitelným nápisem připomíná místo náhlého úmrtí Johanna Schanigera dne 9. července 1849. Stojí u polní cesty, jižně od obce Podbořánky na okraji golfového hřiště.

Rozhledna postavená v letech 1905–06 podle projektu Aloise Kaisera na kopci, kde kdysi stával místní hrad. Věž má výšku 27 m, je postavena v obtížně definovatelném slohu na pomezí novogotiky a secese. V posledních letech opravena.

Petrohradský dub má obvod kmene 900 cm, výšku 28 m a je starý pravděpodobně 900 let. Zřejmě je pozůstatkem původního lesa, nyní je součástí zámeckého parku.

První zmínka o mostě přes Střelu v Rabštejně pochází z roku 1340. Dnešní objekt snad obsahuje některé původní prvky, dva hlavní oblouky jsou však ze 16. století. Za 1. republiky byl nově vydlážděn, velká oprava v roce 1993 zachovala původní vzhled.

Barokní zámek s rozsáhlým hospodářským dvorem postavil po r. 1710 Franz Josef von Schoenkirchen (dokončen 1722). V letech 1905–6 restaurován, po r. 1945 nápravné zařízení pro dívky, zemědělské učiliště, nakonec státní statek. Demolován v roce 1988.

Nejstarší panské sídlo asi z konce 14.st. zaniklo. Až koncem 19. st. obytná budova v poplužním dvoře přestavěna na zámek - prostou obdélnou patrovou budovu s mansardovou střechou. Po r. 1948 zámek zabaven státem, později sloužil státnímu statku a zcela zdevastován. Po r. 1989 vrácen v restitucích

Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.

Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..