Turistické cíle v okolí obce Libyně

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.

Po r. 1655 Nesslingery ze Selchengrabenu tvrz přestavěná na zámek. Jako šlechtické sídlo sloužil jen asi sto let a byl přeměněn na vinopalnu, pak zde bydleli úředníci velkostatku. V 80 letech 20.st.zbourán.

Vidhostice jsou stará česká vesnice, poprvé zmíněná roku 1252, přičemž tvrz stála od druhé poloviny 15.století. Zanikla po roce 1584. Tvrziště s centrálním pahorkem o kruhovém půdorysu o průměru asi deset metrů obklopeném kruhovým valem se nachází nad jihozápadním okrajem obce.

Jesenický viklan vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Stojí nedaleko od jesenického Velkého rybníka. V šedesátých letech minulého století byl záměrně poškozen a až do roku 2014 se nehýbal.

Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).

Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.

Postupně rekonstruovaná kamenná rozhledna postavená v 80. letech 19. století. Rozhledna je cca 8 m vysoká kamenná věž okrouhlého půdorysu zakončená zastřešenou vyhlídkovou plošinou.

Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.

Areál zámeckého dvora či zámečku v Chotěbudicích je barokního původu z 18. stol. Nyní silně zchátralý, v soukromém vlastnictví.

První panský pivovar v Chyši vznikl r. 1580 za Ferdinanda Renšpergára z Ronšperka a z Držkovic. Lažanští z Bukové dali v letech 1839-1841 starý pivovar zbořit a na jeho místě postavit klasicistní nový pivovar. V r. 1932 zde byla výroba zastavena, obnovena byla r. 2006. Památkově chráněn od r. 1958.