Turistické cíle v okolí obce Libyně

Novogotická rozhledna patří k našim nejstarším vyhlídkovým stavbám, vznikla patrně v letech 1793-1797. Krátce po rekonstrukci v letech 2015-2017 se však objevily závady, zejména napadení houbou, které si r. 2020 vynutily uzavření objektu. Dosud se nepodařilo najít firmu, která by opravu provedla.

Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.

První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.

Trojboký obelisk postavený 1727–28 dle projektu F. M. Kaňky před západním průčelím zámeckého kostela ve Valči. Bohatá sochařská výzdoba z Braunovy dílny je momentálně odvezena k rekonstrukci.

Odlezelské jezero je nejmladším přírodním jezerem u nás. Vzniklo roku 1872, kdy průtrž mračen v noci z 25. na 26. května způsobila sesuv skály do údolí Mladotického potoka. K destrukci přispěla i těžba pískovce a vylámání zářezu železniční trati.

Socha Odpočívajícího Ježíše, zvaná nesprávně Ecce homo, stávala na pískovcovém podstavci mezi kaštany nad Stebnem. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol. byla poškozena opilci a na dva roky ji nahradil litinový kříž. Sochu opravili restaurátoři a 31.8. 2019 byla opět umístěna svém původním místě.

Tvrz ve vesnici Otěvěky by se měla nacházet jihovýchodním cípu rozlehlé návsi.

Památník padlých vybudovali r. 1920 váleční veteráni z obce dle návrhu architekta Viehmanna. Má formu otevřené čtvercové kaple ve stylu opožděné secese. Po roce 1946 byl poničen novými osídlenci, zmizely nápisové desky a symboly, připomínající německou minulost obce. Opraven v letech 1993 a 2009.

Památník obětem transportu smrti stojí v oddělené části hřbitova v Žihli v sousedství kostela sv. Filipa a Jakuba.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Zámek postavil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat v r. 1560. Za Černínů byl zámek po třicetileté válce opraven. Zámek byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.