Turistické cíle v okolí obce Kamýk

Autor sochy Stanislav Hanzík. Odhalena roku 1996. Socha umístěna tak, jakoby světec mířil k bývalému brodu přes řeku Labe. Nachází se v blízkosti roudnického zámku. Sochu posvětil v roce 1997 papež Jan Pavel II.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.

Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1443. Kruhové tvrziště o průměru 23 až 24m, na něm obdélná budova. Počet pater budovy neznámý. Sklepy byly valeně zaklenuty.Tato podoba byla až do r.1883. Pak veškeré dochované zdivo sneseno a sklepy zasypány.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.

Rozhledna postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu.

Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním.

Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.

Pravděpodobně královský hrad střežící labskou cestu připomínán 1283. Počátkem 17. století přestavěn na zámek, 1814 opuštěn, 1895 na jeho místě postavena vila. Po roce 1945 mateřská škola, dnes sídlo soukromé firmy. Zachovány zbytky hradeb a kamenný most.