Turistické cíle v okolí obce Kamýk

Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.

Největší nefortifikační objekt Terezína vyplňuje severovýchodní roh Hlavní pevnosti. V letech 1782–83 vznikla budova tzv. španělského typu kolem tří nádvoří s arkádovými ochozy.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

V r. 1251 dvorec cisterciáckého kláštera Altzelle v Míšni a započto s pěstováním vína a hloubením sklepů. V r. 1543 doložena tvrz a v 17. stol. za Jana Hartvíka z Nostic, postavena střední část zámku. Koncem 18. stol. přistavěna jednopatrová křídla.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.

Novogotická vila Pfaffenhof (lidově Fafák) postavená na místě vinařské kaple svatého Mikuláše ze 14. století, zrušené za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, započatá oprava po roce 1990 (nové stropy) nedokončena, volně přístupný objekt pracuje k rozpadu.

Ostrožné hradiště bylo osídlené již v pozdní době kamenné, střední době bronzové a hlavně v raném středověku, zaniklo v 10. století. Bylo opevněno po celém obvodu, od severu a východu dřevozemní hradbou s čelní kamennou plentou. Vnitřní plochu rozdělovaly dva valy na tři části.