Turistické cíle v okolí obce Kamýk

Pozůstalý podstavec zmizelé sochy sv. Jana Nepomuckého stojí jižně od zdevastovaného kostelního areálu. Na bocích se dochovaly reliéfy s obrazy svatých Floriána, Josefa a Matěje. Titulní plastika zmizela neznámo kdy a kam. V sousedství stojí památný strom.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z doby kolem roku 1800. Socha patří od r. 1958 mezi chráněné nemovité památky ČR.

Těžce poškozená barokní socha u rozcestí jihozápadně od Milešova, datována nápisem na soklu do roku 1755. Původně součást rozsáhlého souboru soch v okolí obce, vztyčených v průběhu 18. století. Poškozena po roce 1945.

Barokní socha sv. Václava pochází z roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Socha je vyrobena z pískovce.

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.

Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1443. Kruhové tvrziště o průměru 23 až 24m, na něm obdélná budova. Počet pater budovy neznámý. Sklepy byly valeně zaklenuty.Tato podoba byla až do r.1883. Pak veškeré dochované zdivo sneseno a sklepy zasypány.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.