Turistické cíle v okolí obce Dolní Oldřiš

Novorenesanční vilu v parku na severu města nechal v letech 1888-1891 postavit syn zakladatele textilní dynastie Ottomar von Klinger. Po zestátnění jeho někdejší továrny zde sídlil internát učiliště, později školka a jesle. Po roce 1990 zdevastovaný objekt obnovil nový majitel v letech 2000-2010.

Mauzoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.

Původně gotický kostel se připomíná zápisem v matrice míšeňského biskupství roku 1346, vznikl zřejmě při vysazení vsi asi 100 let předtím. Současný vzhled mu daly přestavby v 18. století (zejména presbytář, věž a vnější fasáda). Obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí, postavenou před rokem 1728.

Sbor německé evangelické církve, ustavený ve Frýdlantě roku 1883, si postavil v letech 1902–04 podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse kostel ve formách gotizující secese, doplněný roku 1912 farou od stejného autora. Areál po roce 1945 připadl církvi Československé husitské.

První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven.

Raně barokní kostel, vzniklý roku 1670 zřejmě přestavbou starší kaple nejasného zasvěcení a původu. Dnešní trojlaločný závěr pochází z roku 1717. Obklopen hřbitovem s několika pozoruhodnými náhrobky a kaplí vetknutou do jižní části jeho ohradní zdi.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).