Turistické cíle v okolí obce Lázně Libverda

Původně renesanční luterský kostel z roku 1599 byl v letech 1727–28 s výjimkou věže nahrazen barokní novostavbou. Další úpravy v 19. století (1856–59, 1873). Bohaté barokní vnitřní zařízení, částečně přenesené ze starého kostela.

Barokní kostel z let 1753–56 od stavitele J. J. Kunze. Vznikl přestavbou morového kostela z roku 1695 od Vlacha M. A. Canevalle. Z původní stavby zachován presbytář a sakristie. Roku 1759 zde byla zřízena první veřejná knihovna v Liberci.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

Stáří kostela v obci, poprvé připomínané roku 1381, je nejasné. Technika stavby zdí lodi vede k domněnce o jejím vzniku na přelomu 13. a 14. století. Současný vzhled výsledkem přestavby cca 200 let poté, presbytář a sakristie z 18. století.

Dominantou Mníšku, obce nedaleko Liberce, je barokní kostel postavený podle plánů Jana Fugenauera z Nového Města pod Smrkem koncem 1. pol. 18. stol., zasvěcený sv. Mikuláši.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Kostel se v dnešní vsi Miedziana (do roku 1945 Küpper) připomíná poprvé roku 1346 jako filiální k Zawidowu (Seidenbergu). Od 16. století byl luterský, původní snad dřevěná stavba zanikla za třicetileté války. Dnešní kostel z let 1725–30, od roku 1945 opět katolický.

Kostel v jedné z nejstarších obcí Frýdlantska pochází zřejmě z konce 13. století, nelze vyloučit staršího předchůdce. Pozdně gotická přestavba z počátku 16. století (zaklenutí lodi) znamenala poslední větší zásah do jeho vzhledu. Dochována řada renesančních náhrobníků místní šlechty.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Rozlehlá budova s hrázděným patrem pochází zřejmě ze 17. století, dnešní podobu jí dala přestavba na přelomu 18. a 19. století a oprava koncem 20. stol. Ve II. polovině 17. století zde vykonával kovářské řemeslo Andreas Stelzig, vůdčí postava snah o zlepšení podmínek rolníků na frýdlantském panství.