Turistické cíle v okolí obce Lázně Libverda

Římskokatolický kostel zasvěcený Nanebevzetí Pany Marie byl postaven v novogotickém stylu stavitelem Karlem Pekárkem v roce 1903. Kostel byl nedávno celkově opraven. Původní novogotická výzdoba kostela se, s výjimkou varhan, nedochovala.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Kostel v Nové Vsi nechala postavit v letech 1616–17 Kateřina z Rederu v rámci zřizování svého vdovského sídla. Pozdně barokní úprava 1782. Zachována část původního zařízení, většina pochází z 18. století.

Základní kámen kostela Navštívení Panny Marie byl položen 7.6.1858. Dne 25.11.1860 kostel posvětil liberecký vikář Franz Moysel. Plány vypracoval a hlavní stavební práce prováděl Josef Schwarzbach. Po r. 1948 kostel sloužil jako archiv a poté jako sklad. Dnes slouží jako sídlo stavební firmy.

Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven.

Raně barokní kostel, vzniklý roku 1670 zřejmě přestavbou starší kaple nejasného zasvěcení a původu. Dnešní trojlaločný závěr pochází z roku 1717. Obklopen hřbitovem s několika pozoruhodnými náhrobky a kaplí vetknutou do jižní části jeho ohradní zdi.

Secesní kostel postavený 1906–1909 na někdejším poutním místě v dominantní poloze nad Ruprechticemi v Liberci. Po r. 1945 zdevastován, několik let sloužil jako ateliér, což ho zřejmě zachránilo před demolicí. V posledních desetiletích opraven.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Novogotický kostel z let 1862–1865 s věží vysokou 45 m stojí v centru Josefova Dolu. Uvnitř jsou obrazy chrastavského rodáka Wilhelma Kandlera. Následky poválečného chátrání odstranila rekonstrukce r. 1996.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).