Turistické cíle v okolí obce Uhelná

Sídlo II. generace rodu von Liebieg v uměřeném antikisujícím stylu inspirovaném palladiánskou renesancí vzniklo 1871–2 přestavbou objektu v sousedství libereckého zámku. Majetkem rodiny do roku 1945, od následujícího roku do r. 2014 sídlem oblastní galerie, poté bez využití.

Sídlo textilního magnáta Theodora von Liebieg s prvky histor. slohů smíšenými se secesí vzniklo ve třech etapách v l. 1897–1904 podle projektů A. Bürgera, W. Moldheima a J. Schmeissnera. Po konfiskaci mateřská škola, dnes slouží reprezentaci města.

Vybudování moderní vodárenské soustavy umožnil městu Žitavě odkaz senátora Philippa Ferdinanda Adolpha Justa (†1868), z jehož výnosu byl postaven velký zemní vodojem na návrší u nádraží, na jehož čelo byl umístěn Lví relief z někdejší Tkalcovské brány (1869). Později ho doplnil věžový vodojem.

Asi 200 m široká šíje pahorku, obtékaného téměř dokola říčkou Smědou, byla prokopána nejprve železniční tunelem, později přívodním kanálem vodní elektrárny, umístěné severozápadně od něj. Na ni navazuje malá přehrada z roku 1922, kde začíná přívodní kanál elektrárny ve Vísce.

Průtočná vodní elektrárna na pravém břehu Smědé, postavená v letech 1918–22. Napájena přívodním kanálem z přehrady pod elektrárnou Harta (viz heslo). Celkový instalovaný výkon tří původních turbin činí 500 kW. Po povodni 2010 rekonstrukce regulační techniky a rozvaděčů.

Přehrada Fojtka je jednou z pěti retenčních nádrží v podhůří Jizerských hor. Byla postavena z lomového kamene počátkem 20. stol. Projekt vypracoval prof. Ing. Dr. Otto Intze z Cách. Nádrž je využívána i k rekreaci.

Základní kámen stavby byl položen 27.6.1903. Stavba ukončena v červnu 1904 a kolaudace proběhla v srpnu 1904. Harcovská přehrada je první údolní nádrž postavená v Čechách. Vystavěna z dekorativní žuly, vč. ozdobných věžiček.

Nejmenší a nejméně známá z jizerskohorských přehrad leží na Albrechtickém potoce v západním podhůří. Pochází z let 1904-1906 stejně jako přehrada Fojtka v sousedním Mníšku. První na našem území s hrází vyzděnou z lomového kamene, projekt prof. Ing. Otto Intze z univerzity v Cáchách.

Kaplička obdélného půdorysu z kamenných kvádrů. Všechna čtyři nároží zvýrazněna pilastry ukončenými jednoduchými, kónicky se rozšiřujícími hlavicemi, které nesou vrcholový tympanon. Zadní průčelí s trojúhelníkovým štítem bez členění. Kaplička roku 2015 restaurována a do niky instalován obraz. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Datum vzniku kapličky není známo. Velký výklenek pro obraz s mělkým vnitřním vstupním prostorem. V předním štítě vypouklé kulaté zrcadlo. V dolní části kamenný stupeň. Kamenná římsa rozděluje výklenek pro obraz. Střecha krytá bobrovkami. Kaplička opravena r. 2006.

Zřícenina větrného mlýna na vrchu Vysoký, který byl od roku 1866 používán jako obydlí. Roku 1868 byl bouří těžce poškozen a od roku 1880 se připomíná jako ruina. Po roce 1897 byl mlýn přestavěn na rozhlednu s restaurací v přízemí. Nyní již ve zříceninách, trvale uzavřeno.

Zaniklý hrad z konce 13. stol., svou funkci plnil ještě ve 14. a 15. stol. Bez jakýchkoliv stop zástavby, lokalita zasažena lomem z přelomu 19. a 20. století.