Turistické cíle v okolí obce Uhelná

Z přechodů přes Jeřici v Chrastavě byly nejzajímavější dvě konstrukce z přelomu 19. a 20. stol.: silniční most se secesním dekorem pod farním kostelem (zničen povodní 2010) a lávka s horními obloukovými nosníky o několik set metrů po proudu od něj.

Strážní hrad existoval v období 13.- počátek 14. stol. Z hradní skály (620 m) je rozhled na celé Frýdlantsko. Od r. 2021 je oblast Skalního hradu jako součást národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Nad hlavní římsou sloupu je hranolový členitý nástavec s reliéfem ve středním poli. Na bocích výjevu křídlové nástavce s andílky a s nižším s vázami a boltci. Nad římsou socha Boha Otce sedícího na oblaku s anděly a dalšími atributy. Kulturní památka ČR od r. 1965.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720-1730 byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v letech 1991-1994.

Smírčí kříž, zvaný také Švédský, stojí na severním konci Zdislavy, doba a důvod jeho vztyčení jsou neznámé. Místní tradicí udávaný důvod vztyčení křížku jako připomenutí návratu ke katolicismu je značně nepravděpodobný. Kříže se nejčastěji vztyčovaly v místě zločinu (vražda) nebo neštěstí.

Socha Panny Marie Immaculaty pochází asi z 2. čtvrtiny 18. stol. Doklad vrcholně až pozdně barokního sochařského díla. Socha Panny Marie stojí v kontrapostu s volnou pravou nohou na půlměsíci a zároveň na těle a hlavě draka. Oděna v dlouhý šat s členěnou drapérií. Památkově chráněno od r. 1965.

Socha z roku 1747 před západním průčelím farního kostela. Od tradičních zobrazení patrona zpovědního tajemství a ochránce před pomluvami ji odlišuje zejména převrácený džber s vytékající vodou, na kterém stojí, a podstavec bohatě zdobený reliéfy.

U mostku stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Socha velmi poškozená. Sv. Jan nemá ruce. Socha pořízena v r. 1801. Materiál pískovec. Socha zobrazena v postoji s nohama u sebe. Oděn v kleriku s rochetou. Na hlavě má kučeravé kadeře a biret. Starší literatura uvádí, že socha vznikla již v roce 1798.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z poloviny 18. stol. Na pískovcovém stupni spočívá obdélný kamenný sokl. Dřík rozšířen ve spodní části o dvojici volut. Socha v podživotní velikosti. Kolem hlavy sv. Jana Nepomuckého svatozář. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.