Turistické cíle v okolí obce Mníšek

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Kostel postaven v l. 1685–87. Věž přistavěna roku 1706 a sakristie roku 1842. Koncem 19. st. kostel rekonstruován a upraven v novorenesančním stylu. Poslední rekonstrukcí prošel r. 2006.

Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).

Dominantou horské obce Bedřichov je kostel sv. Antonína, náležející k římskokatolické farnosti, děkanství Jablonec nad Nisou. Byl postaven v letech 1930 -1932 a v poslední době opraven.

Kostel v Ruprechticích byl postaven v letech 1909–1910 podle projektu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Od r. 1911 samostatná farnost. Po r. 1960 sloužil jako depozitář muzea a archivu, znovu vysvěcen r. 1994. Centrum působení františkánů na Liberecku. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.

Kostel sv. Bonifáce vznikl v letech 1915–1919 v přechodném stylu mezi secesí a individuální modernou podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Po roce 1945 chátral, od přelomu 20. a 21. století byly postupně provedeny nutné opravy, ukončeny r. 2013.

Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Pseudoslohový kostel postaven v letech 1914-15 podle projektu arch. Hemmericha. Kostel je jednoduchá obdélná stavba s polokruhovou apsidou a hranolovou věží v čele. Mobiliář neoslohový, cenné okenní vitráže světců. Od r. 1995 postupně rekonstruován.

Na místě starší stavby, připomínané poprvé ve 14. století, byl v letech 1724–26 postaven barokní kostel. Vnitřní zařízení, výmalba kazetového stropu a klenby presbytáře soudobé. Obklopen dosud funkčním hřbitovem s márnicí, bránou a božími mukami soudobými s kostelem.

Farní kostel sv. Jana Křtitele v Janově nad Nisou postaven v letech 1800-1811. Stavba s novorenesančními prvky v 19. stol. významně upravována, vnitřní zařízení vesměs novobarokní. Bohoslužby se tu konají vždy 3. neděli každého měsíce.