Turistické cíle v okolí obce Mníšek

Kaple sv. Antonína Paduánského v Rašovce, velikostí připomínající kostel, pochází z r. 1932 a stojí na místním hřbitově. Není památkově chráněna.

Klasicistní kaple sv. Josefa, často též uváděna se zasvěcením sv. Archandělu Michaelovi. Vystavěna r. 1834. Drobná klasicistní stavba na obdélném půdorysu. Vstup orámován jednoduchým kamenným pravoúhlým portálem s dveřmi. Půlkulatý závěr dělen dvojicí pilastrů, uprostřed malé kulaté okénko. Na vrcholu střechy zvonice. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Kaplička na horském hřebenu nad obcemi Kryštofovo Údolí a Křižany, zasvěcena sv. Kryštofu, postavena a vysvěcena r. 1763. Stojí na rozcestí turisticky značených lesních cest.

Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny leží mezi obcí Kryštofovo Údolí a libereckou městskou částí Karlov pod Ještědem. V oblasti je od r. 1972 chráněn zachovalý komplex bukových lesů na severovýchodních svazích Ještědského hřbetu. Je přístupná po trase naučné stezky z r. 2011.

Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. Po roce 1945 dům zpustl, od roku 2004 prochází rekonstrukcí.

Poutní chrám s ambitem a navazujícícm klášterem postavený v letech 1722–9 na místě gotického kostela, z něhož zachován presbytář jako východní rameno transeptu. Jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách.

Novobarokní kostel se secesními prvky byl spolu s malým klášterem postaven v letech 1908–1911 pro kapucínský řád z tyrolské provincie. V budově kláštera byla později mateřská škola, kostel sloužil jako sklad, nyní je budova opuštěna a chátrá.

Klášter voršilek vznikl r. 1896 pro zvýšení úroveň školství a sociální péče. Rozsáhlý novogotický komplex byl r 1945 konfiskován a byla zde zřízena poliklinika. Po r. 1990 areál vrácen voršilkám, r. 2015 polikliniku koupila zdravotnická skupina Eurolinicum. Kostel od r. 1996 užívá pravoslavná církev.

Novorenesanční vilu v parku na severu města nechal v letech 1888-1891 postavit syn zakladatele textilní dynastie Ottomar von Klinger. Po zestátnění jeho někdejší továrny zde sídlil internát učiliště, později školka a jesle. Po roce 1990 zdevastovaný objekt obnovil nový majitel v letech 2000-2010.

Mauzoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.

Původně gotický kostel se připomíná zápisem v matrice míšeňského biskupství roku 1346, vznikl zřejmě při vysazení vsi asi 100 let předtím. Současný vzhled mu daly přestavby v 18. století (zejména presbytář, věž a vnější fasáda). Obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí, postavenou před rokem 1728.