Turistické cíle v okolí obce Mníšek

Nejmenší a nejméně známá z jizerskohorských přehrad leží na Albrechtickém potoce v západním podhůří. Pochází z let 1904-1906 stejně jako přehrada Fojtka v sousedním Mníšku. První na našem území s hrází vyzděnou z lomového kamene, projekt prof. Ing. Otto Intze z univerzity v Cáchách.

Přehrada postavena v letech 1906–1909 dle projektu prof. Otto Intzeho na Mšenském potoce. Kamenná hráz délky 425,5 m chrání díky dvěma štolám před povodněmi na obou zdrojnicích Lužické (Bílé) Nisy. V letech 1998–2000 sanace podloží podzemní štolou.

Až 7 m metrů vysoký vodopád na Černém potoce přepadávající přes velký balvan do nehluboké tůně. Jedná se o nejvyšší vodopád v Jizerských horách. Nyní je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (památka UNESCO).

Hájený potok pramení pod vrcholem nejvyšší hory Jizerských hor na české straně, na Smrku. Na středním toku se prodírá strmou skalní soutěskou a vytváří řadu kaskád a menších vodopádů, přičemž tvoří hranici rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO.

Vodopád na Jedlové padá přes žulovou desku z výšky pěti metrů na žulové kameny a do menší tůně. Díky svislému profilu skalního podkladu vytváří vodopád parabolu. Průtok kolísá v závislosti na roční době a nejpůsobivěji vypadají na jaře. Kolem vodopádů byla vyznačena 2 km dlouhá naučná stezka.

Méně známé jizerskohorské vodopády na Jelením potoce ve stráni nad Josefovým Dolem. Leží mimo značené turistické stezky.

Pramen Vratislavické kyselky objevil r. 1862 náhodně Karl Skollaude při hloubení studny pro bělírnu látek. Později zřídil malé lázně. Od r. 1894, kdy voda získala osvědčení o léčivosti, byla stáčena do lahví s přestávkami do r. 2004. Zchátralý provoz od r. 2018 obnovuje nový majitel.

Roku 2010 byla dokončena oprava výklenkové kaple v Druzcově. Stojí v místech u druzcovského hřbitova. Emílie Roubíčková z Druzcova navrhla a vytvořila vnitřní nástěnný obraz. Kaplička je překrásný krajinotvorný prvek.

Kaplička obdélného půdorysu z kamenných kvádrů. Všechna čtyři nároží zvýrazněna pilastry ukončenými jednoduchými, kónicky se rozšiřujícími hlavicemi, které nesou vrcholový tympanon. Zadní průčelí s trojúhelníkovým štítem bez členění. Kaplička roku 2015 restaurována a do niky instalován obraz. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Zřícenina větrného mlýna na vrchu Vysoký, který byl od roku 1866 používán jako obydlí. Roku 1868 byl bouří těžce poškozen a od roku 1880 se připomíná jako ruina. Po roce 1897 byl mlýn přestavěn na rozhlednu s restaurací v přízemí. Nyní již ve zříceninách, trvale uzavřeno.

nikátně zachovaný soubor staveb vzniklých v 17.–19. století pro potřeby správy a hospodářského provozu frýdlantského zámku v jeho širším okolí. Do poloviny 20. století měly vlastní řadu popisných čísel, odlišenou od ostatního města písmeny ZO (původně SB). Dnes většinou soukromé.

Pivovar byl postaven při frýdlantském hradu přibl. r. 1558. Ve 30. l. 20. stol. nechali Clam-Gallasové pivovar nákladně rozšířit. R. 1948 byl pivovar znárodněn a r. 1949 byl uzavřen. Od r. 2004 sloužil za sklad zeleniny. R. 2011 koupen Markem Vávrou, po rekonstrukci r. 2012 bude obnoven jeho provoz.