Turistické cíle v okolí obce Červený Újezd

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.

Rozpadající se budova goticko-renesanční tvrze, postavené zřejmě jako druhé sídlo Poláneckých v 2. pol. 15. st.; později doplněna o nádvorní arkády a nárožní baštu a v pol. 16. st. za Voračických z Paběnic rozšířena a vyzdobena sgrafity.

Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.

Historizující budova nové prčické radnice je z roku 1884. Jejim autorem je zednický a tesařský mistr ze Sedlce Josef Schreiber. Věžní hodiny jsou dílem pražského hodináře Josefa Plesnivého z roku 1885. V budově dnes sídlí městský úřad.

Původně renesanční zámek, v první polovině 18. století za Schwarzenbergů přestavěn. Sloužil převážně administrativním a bytovým účelům, dnes penzion. Slohově prostá budova bez výraznějších ozdob.

Zámek byl postaven r. 1702 Janem Antonínem Kořenským z Terešova. V r. 1808 byl po požáru opraven a koncem 19. stol. byl rodinou Chotků přestavěn v pozdně klasicistním slohu a tuto podobu má dodnes. V zámku byl donedávna ústav pro postižené děti, vrácen v restituci.

V Mladé Vožici se nachází dům, v němž se roku 1843 narodil prof. August Sedláček, zakladatelská osobnost české kastelologie. Dům stojí na Žižkově náměstí a má č. p. 190. Ve výši patra je označen pamětní deskou.

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.

Zámek byl postaven ze zdiva starší tvrze pravděpodobně na konci 17. stol. rodinou Talmberků. Později byl několikrát přestavován a koncem 18. stol. byla kolem vybudována barokní zahrada. Po r. 1945 byl v zámku umístěn domov důchodců, po restitučních sporech nabízen k prodeji.

Socha stojí na náměstí od r. 1897. Světec v nadživotní velikosti. Socha v kontrapostu. Na hlavě má knížecí čapku. Svírá žerď zlaceného praporce. Oděný jako český kníže. Socha umístěna na hranolovém podstavci. Okolo na sloupcích kovový řetěz. Do seznamu památek zapsána r. 1987.

Věž z 15. století, sloužila jako hláska, sklad soli, šatlava, radnice a do padesátých let 20. stol. i jako hasičská zbrojnice. Dnešní podoba je výsledkem úpravy z počátku 20. stol.

Sousoší na žulovém podstavci z roku 1877, na němž jsou umístněny starší pískovcové sochy sv. Rocha, sv. Šebastiána, sv. Barbory a sv. Rosalie z roku 1715 od M.J.J. Brokoffa. Ústřední socha Panny Marie od bratří Jiřičků je z roku 1877.