Turistické cíle v okolí obce Červený Újezd

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Zámek byl vybudován na místě staršího panského dvora, někdy před rokem 1543. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, ale žádný z nich zámek nijak významně neupravoval. Za války byl zámek opuštěn. Nyní j v majetku rodiny Sklenářových.

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.

Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.

Barokní dvůr je poprvé uváděn r. 1559 jako poplužní dvůr hradu Borotín. R. 1620 byl spolu s hradem vypálen. Do r. 1829 v majetku Lobkowiczů, následně prodán baronům Nádherným. Od r. 1923 časté střídání majitelů. Chráněnou památkou od 2003. R. 2009 v havarijním stavu, postupně probíhá rekonstrukce.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Po bezejmenném opevnění zbyl příkop a val, náznak dvou menších budov. Jádro mělo přibližně tvar písmene L. Kruhový pahorek skrývá snad zbytky centrální stavby. Hrad zřejmě plnil funkci vojenského či strážního bodu.

Empírový chrámek z roku 1815, průčelí 1842. Přistavěn k severní zdi sakristie chotovinského farního kostela. V interiéru náhrobek Antonie Nádherné (J. Malínský, 1816) i epitafy posledních majitelů zdejšího zámku.

Komplex modlitebny se zvonicí, farního domu a společenského objektu, postavený v Chotovinách roku 1924 podle projektu O. Weinzettla v pozoruhodné kombinaci moderny s tradicionalistickými prvky (zejména helmice věže).

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

Tvrz z 1.pol. 15. stol. byla v 17. stol. přestavěna na barokní zámek. V letech 1857-1859 ji dal Jan Nepomuk Kaňka novogoticky přestavět, vybudovat anglický park, knihovnu a obrazárnu. Od r. 1948 je zde domov mládeže.