Turistické cíle v okolí obce Horní Vítkov

Farní kostel sv. Jana Křtitele v Janově nad Nisou postaven v letech 1800-1811. Stavba s novorenesančními prvky v 19. stol. významně upravována, vnitřní zařízení vesměs novobarokní. Bohoslužby se tu konají vždy 3. neděli každého měsíce.

Na místě starší stavby, připomínané poprvé ve 14. století, byl v letech 1724–26 postaven barokní kostel. Vnitřní zařízení, výmalba kazetového stropu a klenby presbytáře soudobé. Obklopen dosud funkčním hřbitovem s márnicí, bránou a božími mukami soudobými s kostelem.

Kostel byl postaven r. 1658 místo staršího dřevěného kostela. V r. 1692 přistavěna věž a v letech 1708–1709 presbytář. Po požáru r. 1800 opraven, po r. 1945 chátral. Jednolodní plochostropý kostel s hranolovou osmiboce zakončenou věží v čele a půlkruhovým valeně klenutým závěrem.

Barokní kostel v Janově Dole, který je nyní částí statutárního města Liberec, byl postaven r. 1716 pro nově založenou ves. Svému účelu sloužil do konce 2. světové války. Po vystěhování německých obyvatel chátral. Nyní soukromým vlastníkem upraven na prodejnu nápojů a byty.

Z původního středověkého venkovského kostela místně obvyklého typu se dochovaly spodní partie zdí presbytáře, východní části lodi a sakristie. Roku 1737 byl nákladem hraběte Filipa Josefa von Gallas prodloužen k západu, zvýšen a opatřen novou věží. Po roce 1945 zchátral.

Původně renesanční luterský kostel z roku 1599 byl v letech 1727–28 s výjimkou věže nahrazen barokní novostavbou. Další úpravy v 19. století (1856–59, 1873). Bohaté barokní vnitřní zařízení, částečně přenesené ze starého kostela.

Barokní kostel z let 1753–56 od stavitele J. J. Kunze. Vznikl přestavbou morového kostela z roku 1695 od Vlacha M. A. Canevalle. Z původní stavby zachován presbytář a sakristie. Roku 1759 zde byla zřízena první veřejná knihovna v Liberci.

Kostel z počátku 15. století je dodnes dokladem úzkých vazeb Žitavy na české prostředí. Jeho architektura vychází ze současných děl parléřovské huti. Poškozen za třicetileté války, obnoven po 1651. Po roce 1945 zchátral, v letech 1996–99 obnoven jako výstavní síň Velkého postního plátna.

Raně barokní areál s dřevěným kostelem, v pozdějším období minimálně upravovaný.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Na místě starší stavby, připomínané poprvé roku 1352, vznikl současný zděný kostel na přelomu 15. a 16. století. Dnešní podobu včetně věže v ose západního průčelí a sakristie získal zřejmě ve II. polovině 17. století. Ústřední prvek hodnotného, ale značně zdevastovaného areálu.