Turistické cíle v okolí obce Vrchotice

nebo vyberte

Vrchotice

Středočeský kraj,  Příbram  (PB)
Nalezeno celkem 165 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel sv. Vavřince
415.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.
 kostel Všech svatých
418.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Olbramovice
Původně románský kostel z konce 12. stol., zachovala se věž s dvojitými okénky a obvodové zdivo lodi. V r. 1866 loď prodloužena a opatřena novou apsidou. Vybavení převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář kol. r. 1700 z kostela sv. Jakuba v Praze.
 Kotnov
Hradiště
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Tábor
Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.
 Kouty
516.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Kouty
Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.
 Křešice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Křešice
Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.
 Libenice
645.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, není známo, Jihočeský kraj, Libenice
Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.
 Lichvicovský dům
Tábor
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Původně gotický dům čp. 5 zmiňován kolem roku 1440. Pojmenován podle významné táborské měšťanské rodiny Lichviců. Zásadně renesančně přestavěn po požáru roku 1532, v interiéru se dochovala gotická síň.
 Liderovice
472.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Liderovice
Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.
 Lidkovice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Lidkovice
Barokní zámek, který kolem r. 1720 nechal vystavět Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic. Ve 20. století jej vlastnili manželé Schwarzovi, kteří sem zvali tehdejší kulturní elitu. Po válce postupně chátral, dnes prochází rekonstrukcí.
 Lovčice
527.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Lovčice
Tvrz v písemných pramenech není zmiňována. Dříve zde stávalo sídlo vladyků Lovčických, zřejmě lovecký hrádek, po jehož zániku byla patrně vystavěna tvrz. R. 1513 se na Lovčicích zmiňují rytíři z Pohnání, Jan, Jiřík a další. R. 1570 Lovčice koupil Jan Skákalík. Dnes je tvrz užívána k bydlení.
 Martinice
485.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj
Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.
 Měšetice
407.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Středočeský kraj, Měšetice
Zaniklá tvrz. Měšetice se prvně zmiňují r. 1350, jméno je pravděpodobně odvozeno z osobního jména Měšata. Ze zdejších pánů se přímo zmiňují r. 1350 Ješek, r. 1392 Přibík a po něm Mikuláš. Rod držel tvrz do 2. pol. 15. stol., někdy potom byla tvrz opuštěna a zanikla.