Turistické cíle v okolí obce Veletín

nebo vyberte

Veletín

Středočeský kraj,  Příbram  (PB)
Nalezeno celkem 148 záznamů, 7 / 13 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Vavřince
415.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.
 kostel Všech svatých
418.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Olbramovice
Původně románský kostel z konce 12. stol., zachovala se věž s dvojitými okénky a obvodové zdivo lodi. V r. 1866 loď prodloužena a opatřena novou apsidou. Vybavení převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář kol. r. 1700 z kostela sv. Jakuba v Praze.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Kovářov
Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.
 Kouty
516.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Kouty
Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.
 Kovářov
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Kovářov
První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.
 Krásná Hora nad Vltavou
tvrz, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Krásná Hora nad Vltavou
Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.
 Křešice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Křešice
Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.
 křížová cesta z Kuníčku do Kuní
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Kuníček
Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.
 Kujalův lom
350.0 m. n.m.
voda - lom, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Hřiměždice
Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.
 Kuníček
552.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Kuníček
Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.
 Libenice
645.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, není známo, Jihočeský kraj, Libenice
Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.
 Liderovice
472.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Liderovice
Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.