Turistické cíle v okolí obce Veletín

Z původně gotického kostela z poč. 13. st. zůstala po požáru v r. 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny ze 16. st. Poté kostel získal barokní úpravu. Věž byla r. 1894 o jedno patro zvýšena, dostala bicí hodiny a nynější tvar střechy.

Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

Původně románský kostel z konce 12. stol., zachovala se věž s dvojitými okénky a obvodové zdivo lodi. V r. 1866 loď prodloužena a opatřena novou apsidou. Vybavení převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář kol. r. 1700 z kostela sv. Jakuba v Praze.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.

První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.

Zaniklá tvrz, postavená patrně ve 14. stol. R. 1390 se zmiňuje Kateřina, vdovy po Janu z Křešic. R. 1391 v majetku Ondřeje Vidláka. R. 1543 se prvně zmiňuje samotná tvrz, v té době pustá. R. 1578 byla obnovena pány z Říčan. V obd. třicetileté války byla zničena. V 18. stol. tu byla postavena sýpka.

Netradiční křížová cesta mezi obcemi Kuní a Kuníček. Vytvořil ji v letech 1998–2000 akademický sochař Ivar Kodym z nedaleké obce Jalovčí. Vysvěcena byla v roce 2000 biskupem Škarvadou. Vznikla díky darům různých rodin z okolí Petrovic.

Zatopený žulový lom nad obcí Hříměždice. Dříve také nazývaný Kujalův lom podle bývalého majitele, který v okolí vlastnil několik kamenolomů. Dříve výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes rekreační místo.

Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.

Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.