Turistické cíle v okolí obce Liberec XXXIII - Machnín

Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí

Na místě staršího objektu, poškozeného za husitských válek, byl roku 1466 postaven v Hrádku nový kostel. Renesančně a barokně byl upravován v 16.–18. stol. Následky zanedbané údržby po roce 1945 odstranila velká oprava na přelomu 20. a 21. stol.

Kostel sv. Bonifáce vznikl v letech 1915–1919 v přechodném stylu mezi secesí a individuální modernou podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Po roce 1945 chátral, od přelomu 20. a 21. století byly postupně provedeny nutné opravy, ukončeny r. 2013.

Pseudoslohový kostel postaven v letech 1914-15 podle projektu arch. Hemmericha. Kostel je jednoduchá obdélná stavba s polokruhovou apsidou a hranolovou věží v čele. Mobiliář neoslohový, cenné okenní vitráže světců. Od r. 1995 postupně rekonstruován.

Na místě starší stavby, připomínané poprvé ve 14. století, byl v letech 1724–26 postaven barokní kostel. Vnitřní zařízení, výmalba kazetového stropu a klenby presbytáře soudobé. Obklopen dosud funkčním hřbitovem s márnicí, bránou a božími mukami soudobými s kostelem.

Farní kostel sv. Jana Křtitele v Janově nad Nisou postaven v letech 1800-1811. Stavba s novorenesančními prvky v 19. stol. významně upravována, vnitřní zařízení vesměs novobarokní. Bohoslužby se tu konají vždy 3. neděli každého měsíce.

Kostel byl postaven r. 1658 místo staršího dřevěného kostela. V r. 1692 přistavěna věž a v letech 1708–1709 presbytář. Po požáru r. 1800 opraven, po r. 1945 chátral. Jednolodní plochostropý kostel s hranolovou osmiboce zakončenou věží v čele a půlkruhovým valeně klenutým závěrem.

Barokní kostel v Janově Dole, který je nyní částí statutárního města Liberec, byl postaven r. 1716 pro nově založenou ves. Svému účelu sloužil do konce 2. světové války. Po vystěhování německých obyvatel chátral. Nyní soukromým vlastníkem upraven na prodejnu nápojů a byty.

Původně renesanční luterský kostel z roku 1599 byl v letech 1727–28 s výjimkou věže nahrazen barokní novostavbou. Další úpravy v 19. století (1856–59, 1873). Bohaté barokní vnitřní zařízení, částečně přenesené ze starého kostela.

Barokní kostel z let 1753–56 od stavitele J. J. Kunze. Vznikl přestavbou morového kostela z roku 1695 od Vlacha M. A. Canevalle. Z původní stavby zachován presbytář a sakristie. Roku 1759 zde byla zřízena první veřejná knihovna v Liberci.

Kostel z počátku 15. století je dodnes dokladem úzkých vazeb Žitavy na české prostředí. Jeho architektura vychází ze současných děl parléřovské huti. Poškozen za třicetileté války, obnoven po 1651. Po roce 1945 zchátral, v letech 1996–99 obnoven jako výstavní síň Velkého postního plátna.

Raně barokní areál s dřevěným kostelem, v pozdějším období minimálně upravovaný.