Turistické cíle v okolí obce Josefův Důl

Velký barokní kostel ve významné pohledové poloze dominuje střední části údolí Kamenice ve Smržovce. V letech 1765–1781 nahradil podle projektu A. Schmida původní dřevěnou svatyni. V dubnu 1967 vyhořel, od té doby postupně rekonstruován.

Dominantou Mníšku, obce nedaleko Liberce, je barokní kostel postavený podle plánů Jana Fugenauera z Nového Města pod Smrkem koncem 1. pol. 18. stol., zasvěcený sv. Mikuláši.

Původně rokokový kostel z let 1787–89 sloužil potřebám malé horské obce Tanvald. Nehledě na novorenesanční přestavbu v letech 1889–90 zůstal vzhledem ke své poloze mimo dosah většiny nového města, slouží převážně jako hřbitovní.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Kostel sv. Prokopa v Hodkovicích nad Mohelkou je barokní stavba z let 1717-1721 na místě starší vyhořelé stavby. Hranolová věž byla zvýšena r. 1845. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z r. 1896. Památkově chráněný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Snad poslední novogot. kostel v Čechách. Post. v l. 1915–25 podle projektu A. Vosátky. Jednolodní obdélná stavba má odsazený polygon. závěr a štíhlou hranolovou věž v čele. Polohu Hamrů na jazykové hranici zdůrazňuje velká busta patrona nad vstupem.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Mohutný novorománský kostel nahradil v Příchovicích v letech 1859–62 starší dřevěný, z něhož pochází část vnitřního zařízení. Výjimečně situovaná stavba dominuje jihovýchodnímu okraji Jizerských hor, uplatňuje se v řadě dálkových pohledů.

Původně evangelický kostel vystavěný r. 1833, přestavěn pseudogoticky r. 1892. V současnosti místo bohoslužeb Československé církve husitské a Jednoty bratrské a rovněž využíván ke koncertům vážné hudby.

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Na místě několika starších dřevěných věží byla postavena podle projektu architekta Hemmricha roku 1907 dnešní kamenná rozhledna. K ní byla přiložena roku 1936 současná chata.

Bývalá sklářská osada z 18. a 19. stol. Skelná huť po požáru r. 1887 opuštěna. Býv. panský dům vyhořel r. 1938. V jediném zachovaném objektu zvaném Liščí bouda zřízen Památník sklářství, pobočka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Areál se hřbitovem chráněn jako kulturní památka ČR.