Turistické cíle v okolí obce Josefův Důl

Stavbu lázní dle projektu P. P. Branga financovala liberecká spořitelna jako připomínku 50. výročí vlády Františka Josefa I. v letech 1900–02. Po dokončení bazénu na Tržním náměstí a zejména po roce 1990 zchátraly, nyní (léto 2013) je dokončována obnova pro galerijní účely.

Lázeňský komplex, r. 1760 postaveny první stavby (Kristian Filip Clam-Gallas). Postupně přistavěny další budovy. Koncem 18. stol. vybudován lázeňský park. R. 1800 postavena promenáda a empírový zámeček. R. 1836 získán statut léčivých lázní. R. 1847 postavena kolonáda. R. 2000 a 2006 rekonstrukce.

Klasicistní stavba postavená kolem r. 1800 pro hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Obdélná dvoupatrová budova s mansardovou střechou má fasády členěny pilastry a zdobnými vpadlými poli, parkové průčelí zvýrazňuje trojúhelný fronton s clam-gallasovským erbem. Dnes je jedním z lázeňských pavilónů.

Liberecký zámek vznikl postupným vývojem v 16. - 19. stol. z panského dvora na jihovýchodním okraji někdejšího poddanského městečka. Rezidenční funkci ztratil v 19. stol., od té doby vystřídal různé účely, dnes prázdný předmět majetkových spekulací.

Věž spolu s restaurací vznikla v letech 1900-01. Postupem času však stavba chátrala. V 60. letech prošla přestavbou. Později se zde pořádaly pravidelné diskotéky. Nakonec musel být objekt zcela uzavřen.

Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Pravděpodobně nejvýše položený maják na světě prezentovaný jako vize Járy Cimrmana. Rozhledna leží 785 m nad mořem a vyhlídková plošina v 803 m n. m. Dřevostavba z borového dřeva s dubovým schodištěm. V základech věže je muzeum Járy Cimrmana.

Na 300 schodů z nahrubo otesaného žulového kamene v prudkém kopci. Mariánské schody byly vybudovány osadníky pro snazší dostupnost údolí Bílé Desné.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Zastavení křížové cesty byla postavena r. 1840 Antonem Seibtem. Její sloupky lemovaly cestu směřující přes Slovanku (dříve Seibtův vrch) k lesní Seibtově studánce. Již kolem r. 1895 však zanikla a žulové sloupy ležely v rozvalinách. Obnovena byla v letech 2011-2013 a provází ji naučná stezka.

Pomník na cestě k Bedřichovské přehradě, připomínající tragickou nehodu z roku 1905, při které zahynul četník Robert Melzer.