Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.
Barokní zámek, který kolem r. 1720 nechal vystavět Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic. Ve 20. století jej vlastnili manželé Schwarzovi, kteří sem zvali tehdejší kulturní elitu. Po válce postupně chátral, dnes prochází rekonstrukcí.
Tvrz v písemných pramenech není zmiňována. Dříve zde stávalo sídlo vladyků Lovčických, zřejmě lovecký hrádek, po jehož zániku byla patrně vystavěna tvrz. R. 1513 se na Lovčicích zmiňují rytíři z Pohnání, Jan, Jiřík a další. R. 1570 Lovčice koupil Jan Skákalík. Dnes je tvrz užívána k bydlení.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj
Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.
Zaniklá tvrz. Měšetice se prvně zmiňují r. 1350, jméno je pravděpodobně odvozeno z osobního jména Měšata. Ze zdejších pánů se přímo zmiňují r. 1350 Ješek, r. 1392 Přibík a po něm Mikuláš. Rod držel tvrz do 2. pol. 15. stol., někdy potom byla tvrz opuštěna a zanikla.
zámek, přestavěno, volně přístupno, Středočeský kraj, Miličín
Renesanční panský dům Rožmberků byl r. 1696 Küenburgy přestavěn na barokní zámek. Sídlem vrchnosti do r. 1732, po požárech r. 1749 a 1834 zčásti přestavěn, zčásti zbořen. Dnes nevýrazná patrová budova bez slohových znaků.
hrad, zaniklý, není známo, Středočeský kraj, Miličín
Kde hrad stával, nelze přesně zjistit. Asi prvním držitelem byl v letech 1283–86 Vilém z Miličína. Hrad nejspíše zanikl za husitských válek a správa panství byla přenesena před polovinou 15. století na hrad Choustník.
Raně barokní obdélníková kaplička na místě morového hřbitova z r. 1680. Zdobí ji obraz Panny Marie Svatohorské ze 17. století. Bývala v ní pozdně gotická socha Madony z počátku 16. století, snad od Mistra Zvíkovského oplakávání.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Nadějkov
Antonín Ferdinand Feuerstein r.1781 přestavěl původní tvrz na barokní zámek. Vratislavové z Mitrovic po r.1863 provedli vnitřní úpravy. Zámek je jednopatrový trojkřídlý, hlavní část protáhlá, boční křídla krátká. Po r.1989 vrácen do soukromých rukou.
Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Posledními majiteli byl rod Schwarzenbergů, kterým byl zámek zkonfiskován. Stát zde zřídil domov důchodců a od roku 1986 ústav sociální péče pro mentálně postižené dívky.
zámek - původní tvrz, zřícenina, nepřístupno, Středočeský kraj
Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.
Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu r.1662 přestavěl tvrz na barokní zámek. V r.1822 byl Janem Václavem Kazimírem Deymem upraven empírově. Po r.1945 sídlil na zámku dětský domov, dnes prázdný.