Turistické cíle v okolí obce Zahořany

Lázně Evženie, snad nejmenší u nás, vznikly na okraji Klášterce nad Ohří koncem 19. stol. po objevu minerálních pramenů u levého břehu řeky. Po 2. světové válce téměř zanikly, od r. 1964 byly opět udržovány alespoň prameny a po r. 1990 byl obnoven plnohodnotný lázeňský provoz.

Renesanční tvrz Novohradských z Kolovrat s rozsáhlým dvorem z konce 16. století přestavěná (1708–25) bosými karmelitány od Panny Marie Vítězné v Praze na barokní zámek. Po zrušení kláštera Náboženský fond, od 1808 soukromý (1845-1945 Černínové z Chudenic). Po 1948 JZD, dnes prázdný.

Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavil r. 1770 barokní zámek. Pak majetek továrníka Jana Münzberga a od roku 1925 František Weinhardt, v jehož vlastnictví zámek byl až do roku 1954.

František Josef Šlik r.1737 přestavěl starou tvrz na barokní zámek. Po r.1780 Václav z Klebersberku provedl úpravy. Další úpravy v r.1924, barokní ráz zachován na průčelí.

Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.

Terénní pozůstatky hradu Maleš v nepřístupné části vojenského újezdu Hradiště. Hrad je datován do 13. a 14. stol. podle na místě nalezených střepů a o jeho historii prakticky nic nevíme.

Soubor maloměstských domů, většinou kombinované stavby (zděné přízemí, hrázděné patro), na náměstí a hlavních ulicích městečka, pocházející většinou z 18.–19. století. Část z nich památkově chráněna.

Jednoduchý mariánský sloup v západní části náměstí ve Valči sestává z hranolového soklu, válcového sloupu s bohatě zdobenou hlavicí a titulní sochy. Pochází z doby po roce 1700.

Renesanční zámek vzniklý přestavbou gotického hradu nad městečkem na východním úpatí Doupovských hor. Další úpravy v baroku. Součástí areálu je i úřednický dům, velká sýpka a dvoje gotická boží muka u silnice.

Vodní elektrárna, postavená městem Kadaň v letech 1907–08. Vodu na turbíny přivádí 166 m dlouhý tunel od želinského jezu. Provoz zastaven roku 1925 po dostavbě elektrárny Lomazice, obnoven po rekonstrukci roku 1995. Vzácně dochovaný doklad počátků elektrifikace v Čechách.

Elektrárna poháněná dieselovým motorem byla postavena roku 1913 jako záložní a špičkový zdroj kadaňské energetické soustavy. Kromě vlastní výroby zde fungovala i rozvodna a mechanická dílna. Dnes soukromý objekt s truhlářskou dílnou. Nedaleko odtud se dochovala dobová trafostanice.

Původní opevnění ze 13. stol. doplněno po husitských válkách parkánem a prvky aktivní obrany. Po třicetileté válce opouštěno, 1831 stržena Prunéřovská brána. Do 1905 průrazy a demolice dalších bran či jejich částí. Oprava v 70.–90. letech 20. stol.