Turistické cíle v okolí obce Zahořany

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.

Štola je hornickým dílem v Měděném vrchu, kde se cca od 10. stol. těžila měděná ruda. Nejpozději r. 1800 byla štola vytěžená. R. 2010 bylo založeno OS Historické rudné doly Mědník, usilující o zpřístupnění štoly, zapsání oblasti na seznam UNESCO atp. Ve štole objeveny vzácné stopy tzv. "krušení".

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Synagoga v Bílencích byla postavena roku 1826 nebo 1837 a fungovala do dvacátých let minulého století. Roku 1923 byla změněna na dům pro obecní chudé a také mateřskou školu. Dnes je přestavěna na obytný dům.

Železobetonový objekt třídírny hnědouhelného dolu, postavený roku 1920. Vzhledem ke krátkosti fungování (do 1927) dochován beze změn. Technologie demontována po zastavení provozu, objekt volně přístupný na vlastní nebezpečí.

Tvrz přestavěná na zámek a následně zrekonstruovaná pro potřeby rekreace.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.

Zámek ve Veliké Vsi postavili karlovští augustiniáni jako letní sídlo opata v letech 1662–1762. Po zrušení kláštera 1785 se dostal do světských rukou, v letech 1890–96 přestavěn pseudorenesančně. Po péči státního statku prošel generální opravou.

Zámek vznikl rozšířením staršího objektu na počátku 17. století za správy Jana Jindřicha ze Štampachu podle projektu stejného architekta, jako zámek v Ahníkově. Sloužil jako lovecký, po roce 1880 upraven pro hospodářské účely, jimž slouží dodnes.