Turistické cíle v okolí obce Kryštofovy Hamry

Kostel svatého Václava založen roku 1574, v současné době díky Nadačnímu fondu od roku 1998 v rekonstrukci. Kostel několikrát vyhořel, naposledy v roce 1981.

Původně románský kostelík, rozšířený a přestavovaný v 15. a 18. století. Stojí nad údolím Ohře severozápadně pod obcí. Po požáru roku 1961 měl být demolován, k čemuž naštěstí nedošlo.

Pozdně barokní kostel nahradil v letech 1783–86 starší hrázděnou svatyni, ke které byla v letech 1746–48 přistavěna spodní část dochované velké věže. Ta byla opravována po požáru 1827 a výrazně zvýšena roku 1912. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby stavby dnešního kostela.

Barokní Křížová cesta, tvořená 7 výklenkovými kaplemi, která vede Smetanovými sady k františkánskému klášteru. Křížová cesta vznikla na konci 17. století. Každá kaple bývala zdobena reliéfem a dvěma sochami svatých, patřících mezi Čtrnáct svatých pomocníků. Sochy dnes vesměs chybí.

Lázně Evženie, snad nejmenší u nás, vznikly na okraji Klášterce nad Ohří koncem 19. stol. po objevu minerálních pramenů u levého břehu řeky. Po 2. světové válce téměř zanikly, od r. 1964 byly opět udržovány alespoň prameny a po r. 1990 byl obnoven plnohodnotný lázeňský provoz.

Jako náhradu za původní městský hřbitov u kostela sv. Martina (viz heslo) si vejprtští zřídili roku 1908 lesní pohřebiště v jižní části města. Pravidelně založený areál se vstupem, zahrnujícím pohřební kapli a symetrické hrobnické domky doplnilo roku 1971 sousoší ze zlikvidované Přísečnice.

Vodní elektrárna, postavená městem Kadaň v letech 1907–08. Vodu na turbíny přivádí 166 m dlouhý tunel od želinského jezu. Provoz zastaven roku 1925 po dostavbě elektrárny Lomazice, obnoven po rekonstrukci roku 1995. Vzácně dochovaný doklad počátků elektrifikace v Čechách.

Elektrárna poháněná dieselovým motorem byla postavena roku 1913 jako záložní a špičkový zdroj kadaňské energetické soustavy. Kromě vlastní výroby zde fungovala i rozvodna a mechanická dílna. Dnes soukromý objekt s truhlářskou dílnou. Nedaleko odtud se dochovala dobová trafostanice.

Původní opevnění ze 13. stol. doplněno po husitských válkách parkánem a prvky aktivní obrany. Po třicetileté válce opouštěno, 1831 stržena Prunéřovská brána. Do 1905 průrazy a demolice dalších bran či jejich částí. Oprava v 70.–90. letech 20. stol.

Novodomské rašeliniště je národní přírodní rezervace při státní hranici s Německem. Nachází se zde rašelinné smrčiny, rašelinné březiny, vrchoviště s klečí a luční prameniště mezi obcemi Hora Svatého Šebestiána a Kalek. Přístupné jen po značených cestách po obvodu rezervace.

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Trojboký pískovcový pilíř na dvoupatrovem soklu s balustrádou a sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta a sv. Floriána, završený kovovým Božím okem. Postaven v Kralupech r. 1726 nákladem kralupských obyvatel, autorství přisouzeno J. A. Dietzovi. R. 1974 přenesen do Libědic, r. 2012 do Málkova.