Turistické cíle v okolí obce Kryštofovy Hamry

Původně raně gotický johanitský špitální kostel. Přestavby 1452, 1710–8, 1772–4 a 1812–3, vždy po požárech. Původní zdivo dochováno v presbytáři, interiér i exteriér dnes barokní. Bez pravidelných bohoslužeb.

Jednoduchý kostelík z 20. let 20. století slouží doposud nepočetné katolické obci v Českých Hamrech, nejjižnější části Vejprt na samé hranici se Saskem. Vedle něj najdeme i postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Původně luteránský kostel z let 1592–1600 na místě dřevěné stavby z pol. 16. stol. Po rekatolizaci hřbitovní, 1713 přistavěna věž. Vyhořel 1786, obnoven 1804. Hřbitov zrušen 1883. Od roku 1950 pronajat pravoslavným, po roce 1990 opravena fasáda.

Mohutné pozdně gotické halové trojlodí s výpravným interiérem. V letech 1499–1525 probíhaly stavební práce, do poloviny 16. stol. dokončovací práce v interiéru. Od roku 1539 luterský. Od roku 1997 znovu obydlena hranolová věž s osmibokou horní částí.

Existence kostela v Louchově je doložena k roku 1352. Prošel zřejmě pozdně gotickou úpravou, kolem roku 1720 byl prodloužen k západu. Od roku 1945 chátrá, v současné době v havarijním stavu, vnitřní zařízení odcizeno nebo zničeno.

Farní kostel města Buchholz se začal stavět krátce po jeho založení r. 1506. Vysvěcen snad r. 1520, od r. 1524 luteránský. Nedokončená stavba novogoticky upravena (1875–77). Následky bombardování v únoru 1945 odstranila obnova v letech 1965–81.

Jednolodní empírový kostel sv. Kryštofa dokončený v letech 1829-32 na místě pozdně gotické kaple. Je filiálním kostelem ve farnosti Vejprty, bohoslužby se tu však konají jen příležitostně.

Údajně nejstarší vejprtský kostel vznikl zřejmě v polovině 16. století. Později fungoval jako hřbitovní, v době stavby nového farního kostela zastával jeho funkci. Po zrušení hřbitova roku 1908 bez využití, po roce 1945 zchátral. V majetku města, od roku 2000 probíhá oprava na kulturní síň.

Původně gotický jednolodní kostel ze 13.–14. století na pahorku nad centrem dlouhé přípotoční vsi. Současná podoba z let 1668–70 (přistavěna věž). Ves nesmyslně zničena koncem 80. let 20. století stejně jako sousední přifařený Vernéřov.

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Kostelík náležející někdejší vsi, vzniklé ještě před rozmachem krušnohorského hornictví. Stavba zřejmě z I. třetiny 14. století, pozdější úpravy (zejména 1765) ji změnily jen nepatrně. Od roku 1997 terčem soustředěných vandalských nájezdů, jejich následky se snaží odstranit spolek pro jeho obnovu.

Mešní kaple, dnes evidovaná jako kostel, byla v centru Horní Halže postavena roku 1902. Náklady nesl spolek pro její výstavbu. Objekt ve stylu velmi strohé novogotiky slouží dodnes původnímu účelu. Východně před kostelem zbytky památníku padlým v I. světové válce.