Turistické cíle v okolí obce Kovářská

Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.

Štola je hornickým dílem v Měděném vrchu, kde se cca od 10. stol. těžila měděná ruda. Nejpozději r. 1800 byla štola vytěžená. R. 2010 bylo založeno OS Historické rudné doly Mědník, usilující o zpřístupnění štoly, zapsání oblasti na seznam UNESCO atp. Ve štole objeveny vzácné stopy tzv. "krušení".

Pomník nejslavnějšího pytláka Krušných hor.

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.

Vodní nádrž Kadaň je přehradní nádrž na řece Ohři u města Kadaň z let 1966-1971. Její hráz o délce 104 m, šířce 5 m a výšce 14 m vytvořila přehradní jezero o rozloze 67 ha a maximální hloubce 11 m. Malá vodní elektrárna se nachází v objektu na pravé straně hráze.

Nevelká vodní nádrž Myslivny v sousedství Božího Daru je nejvýše položenou vodárenskou nádrží na českém území. Byla vybudována v letech 1952-1959 pro zásobování oblasti Jáchymov-Ostrov pitnou vodou. Vzhledem k jejímu účelu leží její břehy v ochranném pásmu a nejsou přístupné.