Turistické cíle v okolí obce Kovářská

První zmínky r. 1470 až 1500. V druhé pol. 17. stol. opraven. Roku 1950 areál uzavřel komunistický režim. V roce 1991 se opět vrátil do rukou františkánů, ti jej v roce 1994 předávají biskupství litoměřickému. Dnes v péči města Kadaně.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Rozhledna (17 m, 1244 m n. m.) stojí na místě dřevěné věže (1817), kterou nahradil v l. 1838–68 vyhlídkový gloriet. R. 1880 postavena Krušnohorským spolkem nejprve dřevěná a poté kamenná rozhledna (r. 1884). R. 1893 přistavěn hostinec, postupně rozšířen. Po r. 1989 chátrá. Od r. 2005 v rekonstrukci.

Klášter v Ostrově, známý také jako Posvátný okrsek Ostrov, vznikl v druhé polovině 17. století, jeho zakladatelkou byla Anna Magdaléna vévodkyně sasko-engernská a vestfálská (rozená Popelová z Lobkovic). Zrušen v roce 1877.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Novogotický kostel postavený 1899 v osadě Nové Zvolání (Neugeschrei) za podpory místních podnikatelů. Roku 1954 zde byla krátkodobě umístěna údajně divotvorná mariánská socha ze zdevastovaného poutního místa v Mariánské. Zchátralá stavba opravena v letech 1991–97 s pomocí darů bývalých obyvatel.

Poslední článek barokně-rokokové proměny Klášterce představuje hřbitovní areál s mariánským kostelem z l. 1743–60 podle projektu J. K. Kosche a márnicí z l. 1764–5 od téhož autora. Na hřbitově dochovány četné pozoruhodné náhrobky z 19. a 20. století.

Jednoduchý kostelík z 20. let 20. století slouží doposud nepočetné katolické obci v Českých Hamrech, nejjižnější části Vejprt na samé hranici se Saskem. Vedle něj najdeme i postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Pozdně barokní kostel sv. Anny v Božím Daru z r. 1771 stojí na místě starší renesanční stavby. Po 2. světové válce zchátral. Po r. 1990 unikl demolici a byl zachráněn díky sbírkám. Nyní bez pravidelných bohoslužeb. Večerní prohlídky pro zájemce umožňuje Infocentrum v Božím Daru.