Turistické cíle v okolí obce Lobendava

Pila poprvé zmiňována v roce 1547. V letech 1646 až 1848 majetek Puttrichů, poté v rukou Dreßlerů do roku 1891. Mlýn poškozen povodní v roce 1927. Mletí zastaveno v roce 1922, dřevovýroba v roce 1982.

Významné ukázky architektury I. poloviny 20. století spojují osoby textilního továrníka Josefa Franze Palmeho a drážďanského architekta Hanse Richtera. Na přelomu 20. a 30. let vznikly díky jejich spolupráci v Krásné Lípě krátce po sobě funkcionalistická tovární hala a vila v tomtéž stylu.

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m. Přístupné jsou skalní vyhlídky v bezprostředním okolí.

Hrad založený kolem r. 1265 pány z Michalovic při přemyslovské kolonizaci. Toto území směnou získal Jan Jindřich z Lipé. Hrad měl předhradí, plochu pro obytný dům a třípodlažní palác. Dnes zůstaly zbytky hradby a vyzděná válcová věž ve skalisku.

Sloup z let 1751–1752 od dvorního sochaře Josefa Kleina uprostřed šluknovského náměstí se skupinou Korunování Panny Marie a sochami svatých Floriána, Václava a Jana Nepomuckého. Rekonstrukce proběhla roku 2007.

Původně starou tvrz postavenou za Hugolta ze Šlejnic z roku 1487 koncem 16. stol. nahradila za Arnošta ze Šlejnic, vnuka Hugolta ze Šlejnic, tvrz nová, stojící východně od kostela. Ta byla počátkem 17. stol. barokně upravena.

Socha lva od Klementa Grundiga postavená u příležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. odhalená roku 1908. Původní bronzové desky se jmény padlých ve válce rakousko-pruské v roce 1866 umístěné na kamenném soklu byly vandaly znehodnoceny.

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Zděná rozhledna na příhraničním vrchu Tanečnice byla postavena r. 1905. Původně nesla název Bismarckova věž. Je turisticky dostupná ze tří směrů a přístupná v otevírací době. Poskytuje daleký výhled. V sousedství je občerstvení Koliba.

Rozhledna (19 m, 581 m n. m.). R. 1887 zde postavena bouda, r. 1889 nekrytá rozhledna s cimbuřím (12 m). Od r. 1945 v majetku státu. V l. 1952–57 využívána armádou. Od r. 1972 v soukr. majetku rodiny Jandových (zachráněna před zničením). R. 1996–1999 provedena celková rekonstrukce (KČT a další).

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.