Turistické cíle v okolí obce Verneřice

Pivovar nechal postavit r. 1849 František A. hrabě Thun (arch. F. J. Perthen, K. Heidenreich) náhradou za pivovar z poč. 18. stol., který ustoupil železnici. Pivovar byl v průběhu let rozšiřován. Od r. 1993 v soukr. majetku, r. 1995 ukončen provoz. R. 2012 zahájena přestavba na obchodní centrum.

Renesanční zámek, vzniklý v několika etapách v průběhu 16. a 17. století na jižním okraji poddanského městečka, v sousedství starého vrchnostenského dvora. Další úpravy v 18. a 19. století, do roku 1938 sídlo knížat Kinských. Od roku 1945 chátrá.

Rybník Chmelař o rozloze 68 ha byl nově vybudován r. 1960 na místě zrušeného středověkého rybníka. Leží v těsné blízkosti města Úštěku a slouží především rekreaci. Na jeho březích jsou zřízeny kempy a písečné pláže.

Cihlová novogotická stavba z roku 1869, postavená v severním cípu bývalého hřbitova u kostela sv. Václava hraběnkou Marií Chotkovou, roz. Berchtoldovou pro jejího zemřelého manžela Karla Chotka. Sloužila jako pohřebiště dalších velkobřezenských Chotků.

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.

Zámek přestavěný z někdejšího královského hradu. V roce 1511 získal renesanční ráz. Poničen za třicetileté války a poté v 18. století, kdy byl několikrát dobyt. Dnešní mohutný vzhled získal přestavbou v letech 1786-1782.

Kamenná rozhledna vysoká 33 m se nachází na nejvyšším vrcholu Česko-saského Švýcarska od roku 1864, kdy ji nechal postavit kníže Thun v rámci budování sítě triangulačních bodů mocnářství. Roku 1936 zde byl poprvé v Čechách přijat televizní signál.

Pozdně gotický dům z roku 1513, postavený na raně gotických základech. Na dvoře je k ohrazení přistavěn další dům s pozdně gotickým štítem.

Městské divadlo v klasicistním stylu bylo postaveno r. 1822 (arch. Josef Gaube). R. 1923 bylo divadlo rozšířeno do Gebhardovy uličky. Od r. 1945 Divadlo K. H. Máchy. R. 1969 bylo divadlo v havarijním stavu uzavřeno. Roku 1979 se zřítila severní stěna jižního křídla. Rekonstrukce v l. 1989 - 1991.

První doklad o existenci mlýna je v I. vojenském mapování– josefském z let 1764–1768. V r. 1930 byl majitelem mlýna Augustin Schiffner. Mlýn zanikl někdy v 1. polovině 20. stol. Dodnes se dochovaly zbytky obvodového zdiva z kamenných kvádrů, prostor lednice vytesaný v pískovcové skále a náhon.

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.