Turistické cíle v okolí obce Merboltice

Pivovar nechal postavit r. 1849 František A. hrabě Thun (arch. F. J. Perthen, K. Heidenreich) náhradou za pivovar z poč. 18. stol., který ustoupil železnici. Pivovar byl v průběhu let rozšiřován. Od r. 1993 v soukr. majetku, r. 1995 ukončen provoz. R. 2012 zahájena přestavba na obchodní centrum.

Renesanční letohrádek v sousedství zámku postavil Jetřich Jiří Berka r. 1583. Do 19. století sloužil k pobytům panstva, poté jako barvírna a hostinec. Od r. 1931 slouží muzejním účelům. Patrová budova s klenutými arkádami má dochovaná sgrafita.

Renesanční zámek, vzniklý v několika etapách v průběhu 16. a 17. století na jižním okraji poddanského městečka, v sousedství starého vrchnostenského dvora. Další úpravy v 18. a 19. století, do roku 1938 sídlo knížat Kinských. Od roku 1945 chátrá.

Česká Kamenice byla jako poddanské městečko vysazena v průběhu 14. století. Po staletích pomalého vývoje, přerušovaného zejména válkami, došlo k průmyslovému rozmachu v 19. a první polovině 20. století. MPZ chrání ráz zástavby ze 16.–20. století.

Rybník Chmelař o rozloze 68 ha byl nově vybudován r. 1960 na místě zrušeného středověkého rybníka. Leží v těsné blízkosti města Úštěku a slouží především rekreaci. Na jeho březích jsou zřízeny kempy a písečné pláže.

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.

K výročí stříbrné svatby císaře v parku zřízen památníček. Nejvýraznější se stal sloup z Panské skály vysoký 570 cm. Památníček hotov r. 1880. Přemístěn na dnešní místo pod Hudební altánek r. 1906. V den 124. výročí došlo k povalení sloupu a rozlomení na několik kusů.

Zámek přestavěný z někdejšího královského hradu. V roce 1511 získal renesanční ráz. Poničen za třicetileté války a poté v 18. století, kdy byl několikrát dobyt. Dnešní mohutný vzhled získal přestavbou v letech 1786-1782.

Objekt byl založen r. 1888 Carlem Meltzerem a vyniká věžovitou, novogotickou stavbou, přisazenou k jižní straně, která sloužila jako zkušebna a vzorkovna vitrají. Využíváno do r. 1945. V 60. letech převzal budovu podnik Crystalex. Dnes stavba chátrá.

První doklad o existenci mlýna je v I. vojenském mapování– josefském z let 1764–1768. V r. 1930 byl majitelem mlýna Augustin Schiffner. Mlýn zanikl někdy v 1. polovině 20. stol. Dodnes se dochovaly zbytky obvodového zdiva z kamenných kvádrů, prostor lednice vytesaný v pískovcové skále a náhon.

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.