Turistické cíle v okolí obce Děčín XXXIV-Chlum

Objekt ze 16. století, přestavěný roku 1615, uzavírá soubor renesančních zámků, domů a kostela. Zevně pozoruhodný panelovaný západní štít, tesaná ostění oken v patře. Sklepy, přízemí a schodiště do patra klenuté, patro plochostropé. Dnes soukromé obydlí.

Zaniklé panské sídlo, ves a kostel jihozápadně od centra dnešní Tisé bylo postaveno zřejmě v polovině 16. století pro jednoho z příslušníků rozvětvené rodiny von Bünau. Zaniklo za třicetileté války, poslední zbytky roku 1888.

Kamenný jednoobloukový most s dlouhými nájezdy, vynucenými značným výškovým rozdílem mezi oběma břehy Červeného potoka. Vznikl v Čermné u Libouchce v první polovině 18. století pravděpodobně současně se sousedním kostelem. Obnoven r. 1998.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Příklad sakrální lidové architektury. Kaple je vytesána ve skalním bloku, opatřena zařízením (lavice, oltář). Je prosvětlena dvěma okny i s rámy. Kaple byla a je soukromým majetkem. Nejstarší známý doklad se nachází v soupisu křížů a soch farnosti Srbská Kamenice z října 1835.

Skalní kaple při stezce z Mezné na Růžovou byla vytesána k uctění památky obchodníka s dřívím Johanna Clara, jenž zemřel v roce 1870.

Rozměrný reliéf s námětem Korunování Panny Marie byl vytesaný do pískovcové skály v r. 1701 na objednávku mlynáře Jacoba Güntera. Tvůrce reliéfu, vynikajícího zpracováním i velikostí (2 x 2 m), není znám. Jeden z nejkvalitnějších reliéfů severních Čech, patří mezi národní kulturní památky ČR.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Barokní sloup na členitém podstavci s dochovanými zbytky sochařské výzdoby. Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které stávaly na rozích podstavce, zmizely neznámo kam.

Mariánský sloup postavený roku 1708. Doloženo datem vysekaným na severní straně podstavce, dále na podstavci znak jezuitského řádu a monogram IHS (Ježíš je náš společník). Staviteli byli jezuité z Liběšické rezidence.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.