Turistické cíle v okolí obce Děčín XXXIV-Chlum

Pomník T. G. Masaryka byl vytvořen patrně ve 30. l. 20. stol. V obd. německé okupace byl odstraněn, k jeho slavnostnímu znovuodhalení došlo 19.5.1946. Po únoru r. 1948 byl z pomníku odstraněn reliéf T.G.M. Z iniciativy místních občanů byl pomník obnoven a v říjnu r. 2008 znovu slavnostně odhalen.

Spodní zděná část někdejšího městského popraviště z roku 1543 nad centrem Ústí, nedaleko od restaurace Větruše. Používáno do konce 18. století, poté zanikly dřevěné části. Rekonstruováno na vyhlídku počátkem 21. století.

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m. Přístupné jsou skalní vyhlídky v bezprostředním okolí.

Jediná na původním místě zachovaná konstrukce řetězového mostu na území ČR z let 1829-1831 o délce téměř 30 metrů. V jejím sousedství tunýlek v zámecké skále z let 1808-1810, usnadňující přístup z centra města do zrekonstruované jižní zahrady pod zámkem.

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Výšina nad východním okrajem obce Růžová (405 m n. m.) v minulosti využívaná ke strážení kraje. Na vrcholu kříž z roku 1809 a od roku 2018 betonová rozhledna, umožňující kruhový výhled do širokého okolí.

Větrný mlýn holandského typu stojící na vrchu Petřín postavený v r. 1844 plnil svoji fukci až do roku 1945, kdy po odsunu Němců zůstal opuštěn a chátral. V roce 1964 byl koupen soukromou osobou a budova slouží jako penzion s restaurací.

Nejvyšší hora národního parku České Švýcarsko (619 m nad mořem) dominuje náhorní planině mezi Labem a Kamenicí. Od roku 1880 zde stály postupně tři dřevěné rozhledny a chata, dnes jen základy. V bezlistém období dílčí rozhledy.

Jednoduchý lovecký zámek spojený s hospodářskými budovami, postaven nejpozději r. 1748 Filipem Josefem Kinským na pozemcích původního českokamenického dvora (doložen už v 15. století). Později ve správě Státních lesů, dnes hotel.

Objekt vystavěný na přelomu gotiky a renesance k nejasnému účelu. Buď se jednalo o panské sídlo, nahrazující výšinný hrad nad městem, nebo o budovu městského špitálu. Druhému účelu sloužil nejpozději od roku 1541. Dnes sídlo městské policie a správy lesů.

Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.