Turistické cíle v okolí obce Děčín XXXIV-Chlum

nebo vyberte

Děčín XXXIV-Chlum

Ústecký kraj,  Děčín  (DC)
Nalezeno celkem 217 záznamů, 15 / 19 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 socha sv. Jana Nepomuckého
280.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Františkov nad Ploučnicí
Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.
 socha sv. Vojtěcha
141.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín XV-Prostřední Žleb
Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.
 Sokolí hnízdo
zámek, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Hřensko
Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.
 Sokolí vrch
500.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Dobrná
Rozhledna kombinovaná s telekomunikačním stožárem na kopci mezi Dobrnou a děčínskou čtvrtí Folknáře ve správě obce Dobrná. Vstup na rozhlednu zpoplatněn, otevírací doba zveřejněna na stránkách obce: https://www.obec-dobrna.cz/sokoli-vrch.
 stará radnice a pivovar
206.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Benešov nad Ploučnicí
Stará radnice v Benešově n. Ploučnicí vznikla nejpozději počátkem 16. století. V jejím dvoře existoval měšťanský pivovar. Od poloviny 17. století přestala být hlavním sídlem správy města, jejím potřebám slouží dosud. Pivovar zanikl roku 1949.
 staré ředitelství Spolku pro chemickou a hutní výrobu
150.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.
 starokatolický kostel
151.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín
Starokatolický kostel postavený roku 1934 získala po odsunu pův. německých farníků r. 1945 čs. církev a r. 1958 církev pravoslavná. Od r. 1976 depozitář okresního muzea. Od požáru v září 1989 v troskách, zřícenina po r. 1990 vrácena starokatolické církvi, r. 2008 prodána soukromé firmě.
 Staroměstský most
Dlouhý most
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín III-Staré Město
Kamenný silniční most z druhé poloviny 16. století, vystavěn ve stylu pozdní gotiky na místě staršího mostu zničeného povodní. Na mostě je barokní sousoší M. J. Brokofa, představující české patrony – sv. Víta, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.
 Strážný vrch
598.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Merboltice
Původní dřevěná, později kamenná rozhledna na Strážném vrchu (601 m) u Merboltic se rozpadla v r. 1963. Nová dřevěná rozhledna, vysoká 12 m, byla slavnostně otevřena 18.11.2006.
 Střekov
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.
 Střekovská vyhlídka
284.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Střekov
Rozhledna postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu.
 Stvolínky
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Stvolínky
Zámek přestavěný z tvrze, doložené k r. 1505 za Viléma z Illburka. Po r. 1575 rozšířena renesančně a po r. 1655 raně barokně na sídlo litoměřických biskupů. Čtyřkřídlá budova chráněná příkopem obsahuje zdivo gotické a renesanční fáze tvrze.