Turistické cíle v okolí obce Děčín XXXIV-Chlum

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.

Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.

Reprezentativní lázeňský dům si postavilo město Ústí nad Labem (Aussig) v letech 1907–08. Čtyři roky nato navrtán termální pramen, kterého se využívá dosud. Vnější vzhled rehabilitovala velká oprava v nedávných letech.

Původní měšťanská škola, postavená ve dvou etapách (1876 a 1897) zřejmě podle projektu Adolfa Körgera zároveň i pro potřeby městské representace (slavnostní sál). Školství plně sloužila do 70. let 20. století, poté ji postupně obsazovalo museum. V letech 2006–11 náročná rekonstrukce.

Chudé zbytky hradu se nalézají na vrchu Strážný, vlevo nad labským údolím, poblíž vesnice Mojžíř. Přístup k němu je z ulice nad mojžířským kostelem, přes stavební parcely.

Poslední klasický řetězový most postavený na území Čech spojoval v letech 1853–1933 tehdy samostatná města Děčín a Podmokly. Představoval největší konstrukci svého druhu v zemi. Zachovaly se oba pilíře, které dnes nesou ocelový Tyršův most.

Hájovnu a několik loveckých chat v alpském stylu nechal postavit majitel panství kníže Kinský po r. 1905, kdy vyhořel původní lovecký zámeček z r. 1855. Zajímavostí je bazén pro panstvo, vytesaný ve skalním suku. Dnes chaty slouží jako penziony a výletní restaurace.

Pavilony z let 1926–37 tvoří součást někdejšího největšího nemocničního komplexu jednorázově postaveného v meziválečném Československu. Spolu s několika staršími objekty se staly součástí universitního kampusu, což ohrožuje jejich existenci.

Nová benešovská radnice vznikla ve 2. polovině 17. stol. Dnešní podoba z roku 1904 má značně brutální měřítko vůči okolním stavbám, zejména oběma zámkům. Část přízemních místností a dvorního průčelí pochází z původní stavby, zbytek budovy je novorenesanční.

Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.

Budova nového ředitelství Spolku z let 1929–32 od drážďanských architektů Lossowa a Kühna v expresionistickém stylu. Do konce 30. let 20. stol. nejvyšší budova Československa. Nejvýznamnějším dodatečným exteriérovým zásahem nástavba strojovny výtahu.