Turistické cíle v okolí obce Staré Splavy

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Kostel připomínaný r. 1352, snad románského původu. Nově vystavěn r. 1585, barokně přestavěn r. 1717, opraven r. 1777. Empírová věž přistavěná r. 1854. Poslední mše zde proběhla v 50. letech 20. století.

Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Novorománský kostel sv. Václava v Bezdědicích z let 1868-1870 nahradil gotickou stavbu doloženou od 14. stol. a zničenou při požáru vsi, školy a fary, při němž shořely všechny církevní i obecní dokumenty. Nyní kostel v havarijním stavu. Přístupný pouze okolní hřbitov.

Románský kostel z doby před r. 1230, v l. 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Jednolodní barokní kostel od A. Luragha z l. 1754–6, upravený 1800 po požáru 1798. Orientovaný k severu, hranolová věž v ose jižního průčelí. Tvoří západní stranu náměstí s řadou klasicistních zděných i roubených domů v různém stupni devastace.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Pozdně barokní jednolodní kostel pocházející z let 1772-1779 vystavěný podle plánu architekta J. J. Kunze, svým zasvěcením zřídka se v Čechách vyskytující (sv. Zikmund je jedním z českých zemských patronů od dob Karla IV.).

Kamenný kostel postaven údajně na místě dřevěné stavby na přelomu 14. a 15. stol., věž doplněna snad později. Při opravě 1655 vloženy tribuny, 1770 kaple sv. Anny v severozápadním rohu, 1811 nový presbytář. Po 1945 zchátral, probíhají první opravy.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.