Turistické cíle v okolí obce Kokašice

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Václava ve Vysokém Sedlišti je barokní stavba z let 1704-1707 na místě gotického kostela ze 14. stol., zničeného za třicetileté války. Nyní v majetku města Planá bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 areál kostela památkově chráněn.

Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.

Pozdně renesanční kostel vystavěný koncem 16. stol.

Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.

Kostel, který je dominantou města, byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754–1757 barokně přestavěn.

Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.

Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.

Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.