Turistické cíle v okolí obce Kokašice

Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.

Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.

Zachovalá pevnůstka LO vzor 37 v bezprostředním okolí Stříbra byla součástí tzv. Plzeňské čáry. Okolo řopíku vede naučná stezka Středověké hornictví na stříbrsku.

Součástí areálu zámku Luhov je i středověké tvrziště, pozůstatek tvrze, snad z počátku 13. stol.

Jednoduchý, pozdně barokní patrový zámek s kaplí z 18. stol. byl postaven hrabětem Mariem Bořkem Dohalským z Dohalic, manželem Marie Anny Steinbachové. Dnes je v soukromém majetku a prochází postupnou rekonstrukcí.

Rozsáhlé hradiště o ploše cca 9 ha označují zbytky obvodového opevnění, místy jako hlinitopísčitý val, jinde jako terasa. Na východní přístupové straně zachována dvojitá linie valů. Stáří hradiště se datuje do pozdní doby bronzové, doložené je osídlení Slovany po celou dobu hradištní.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.

Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.

Skromné pozůstatky hradu ze 13. století, prvně zmiňovaného r. 1423 v souvislosti se jménem Petr Labuť seděním na hradě Milkově z rodové větve Švamberků.

Jediná dochovaná mostní věž v Čechách mimo Prahu pochází z poloviny 16. století. Její obranná hodnota byla v té době spíše symbolická. Bez zásadních úprav. Nad oběma portály průjezdu nápisy americké armády z roku 1945.

První písemná zmínka o tvrzi je r. 1237, kdy ji vlastnili vladykové Přibyslav a Štěpán z Očína. Zmínky o pánech z Očína se vyskytují do konce 15. stol. V r. 1544 je tvrz je uváděna jako pustá.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Dnes je opuštěny a nevyužívaný.