Turistické cíle v okolí obce Kokašice

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován r. 1773 náhradou za zbořený gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., z něhož zůstala zachována věž. Uvnitř dochovány dva renesanční náhrobní kameny. Na východní straně věže je renesanční heraldický vlys. Kostel je filiální ve farnosti Nýřany.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.

Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.

Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Původně románský kostel postavený koncem 12. století (dochována věž a loď). Ve 14. století nahradil původní apsidu gotický presbytář, roku 1807 došlo k pozdně barokní přestavbě (okna, tribuna, snížení věže). Po roce 1945 zpustl.