Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Královice

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.

Petschkův palác byl postaven v l. 1923–1927 dle projektu Maxe Spielmanna jako centrála bankovního domu Petschek a spol. Neoklasicistní stavba s novobarokními prvky spojila reprezentativní architekturu s moderními technologiemi. Za okupace sídlo gestapa, dnes Ministerstva průmyslu a obchodu.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

Nadační dvůr s pivovarem vznikl kolem roku 1771. Výslovně uveden r. 1860, kdy jej získal dominikánský klášter u sv. Jiljí v Praze. Výroba piva zde skončila roku 1914. Definitivně zrušen v roce 1923. Od konce 20. stol. hotel.

Pivovar je poprvé uváděn roku 1510. Od 17. století sloužil jako zámecký a Liechtensteinové ho nechali rozšířit do podoby čtyřkřídlého dvora s velkou zahradou a s rybníkem. Ve 20. stol. upadal a v roce 1924 byl zrušen. Do r. 1986 zde byla sladovna. V l. 2005-08 byl areál upraven na obytný komplex.

Počernický rybník na Rokytce, rozlohou přes 17 ha největší v Praze, vyhlášen přírodní památkou r. 1988 jako významné hnízdiště ptactva s populací obojživelníků. Celkově rekonstruován v letech 2004-2006, na hrázi vycházková cesta nad zámeckým parkem.

Pocta poštovní známce - dílo z hořického pískovce vytvořil Ivan Jilemnický r. 1978 pro soutěž ke Světové výstavě poštovních známek Praga 78. Od r. 2010 je umístěno před vchodem do Poštovního muzea ve Vávrově domě na Novém Městě pražském.

Skanzen, jehož otevření bylo připravováno od roku 1891, se uskutečnilo až v roce 1900. Za okupace byly sbírky rozvezeny po okolních muzeích. Celkové opravy provedeny v roce 1967. Na přelomu 60. a 70. let sbírky významně rozšířeny.

Pomník Arnoštovi z Pardubic byl v Úvalech odhalen r. 1869, jeho autorem je pražský sochař Jindřich Čapek. V r. 1996 byl přenesen od železniční trati v blízkosti dvora Hostín na náměstí, které nese arcibiskupovo jméno. V letech 1997 a 2014 byl pomník restaurován.

Třetí největší bronzová jezdecká socha na světě, kterou navrhl profesor pražské Akademie výtvarných umění Bohumil Kafka. Jezdecká socha byla odhalena před památníkem v roce 1950.