Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Královice

Židovský hřbitov založený roku 1893 a používaný do roku 1975. Zachovalo se asi 300 náhrobků a obřadní síň, přestavěná na hostel.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Raně barokní palác postavil v letech 1651–57 Carlo Lurago. V r. 1787 klasicistně přestavěn F. Hegerem. Od r. 1907 vlastnictví sociální demokracie. V letech 1953–89 Leninovo muzeum. Dnes sídlo ČSSD a Amer. kulturního a obchodního střediska.

Barokní palác z let 1694–99 (Jean Baptiste Mathey) na místě čtyř gotických domů, značně poškozen při pruském obléhání Prahy r. 1757, přestavěn po r. 1783 Antonem Haffeneckerem. Sochařská výzdoba od I. M. Platzera.

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.