Turistické cíle v okolí obce Milíkov

Barokní pískovcový mariánský sloup z r. 1701, známé jsou pouze iniciály jeho tvůrců AZ a MZ. Na vrcholu pískovcová socha Panny Marie s mečem na prsou.

Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.

Jediná dochovaná mostní věž v Čechách mimo Prahu pochází z poloviny 16. století. Její obranná hodnota byla v té době spíše symbolická. Bez zásadních úprav. Nad oběma portály průjezdu nápisy americké armády z roku 1945.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

První písemná zmínka o tvrzi je r. 1237, kdy ji vlastnili vladykové Přibyslav a Štěpán z Očína. Zmínky o pánech z Očína se vyskytují do konce 15. stol. V r. 1544 je tvrz je uváděna jako pustá.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Později byl opuštěn a roku 2026 zbořen.

Na hradišti nad Otročínským potokem západně od Stříbra, které bylo dříve považováno za pozůstatek středověkého hrádku, bylo archeology prokázáno pravěké osídlení z doby halštatské. Zachován pouze kamenný val přetínající ostrožnu.

Původně gotický hrad z 13. století. Jako první známý držitel se ve 14. stol. připomíná Dobrohost z Plané. V 16. stol. hrad přestavěn na renesanční zámek, po r. 1665 pak v barokním duchu. Poslední majitelé Nostitzové po r. 1822 zámecký areál upravili empírově.

Barokní zámek byl postaven v 18.stol. Později sloužil jako sídlo MNV a pravděpodobně i jako kuchyně a sklad. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.

Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.