Turistické cíle v okolí obce Milíkov

nebo vyberte

Milíkov

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 97 záznamů, 6 / 9 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 Otročínské hradiště
444.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Otročín
Na hradišti nad Otročínským potokem západně od Stříbra, které bylo dříve považováno za pozůstatek středověkého hrádku, bylo archeology prokázáno pravěké osídlení z doby halštatské. Zachován pouze kamenný val přetínající ostrožnu.
 Planá
506.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Planá
Původně gotický hrad z 13. století. Jako první známý držitel se ve 14. stol. připomíná Dobrohost z Plané. V 16. stol. hrad přestavěn na renesanční zámek, po r. 1665 pak v barokním duchu. Poslední majitelé Nostitzové po r. 1822 zámecký areál upravili empírově.
 Pňovany
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Pňovany
Barokní zámek byl postaven v 18.stol. Později sloužil jako sídlo MNV a pravděpodobně i jako kuchyně a sklad. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.
 pomník upálených Chodů
505.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bor
Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.
 Prokopská štola
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.
 Prostiboř
Kopec
zámek - původní hrad, zřícenina, nepřístupno, Plzeňský kraj, Prostiboř
Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.
 radnice
470.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bor
Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.
 Rochlov
zámek, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Rochlov
Zámek postavil F. V. Údrčský z Údrče v l. 1701–1711. V r. 1882 zdědil zámek dr. Julius Hofman, který nechal postavit nový krov, klasicistní mělký rizalit a fasády. Po válce byl zámek sídlem místního zemědělského družstva. Dnes je v soukromých rukou.
 rozhledna na vodárenské věži
370.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Heřmanova Huť
Unikátní rozhledna vznikla úpravou starého pivovarského vodojemu (16 m, 378 m n. m.). Železobetonový vodojem byl postaven r. 1908 pro pivovar ve Vlkýši. Kvůli nestálé kvalitě vody nebyl k vaření piva využíván a do r. 1960 sloužil zemědělcům. Po rekonstrukci obcí v r. 2011 byl otevřen jako rozhledna.
 Šipín
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Hradiště nad ohybem Úterského potoka s nálezy keramiky z pozdní doby bronzové a raného středověku. Zbytky valů a příkopů neznámého stáří, dnes osada Šipín s kostelem sv. Barbory.
 Slavice
zámek, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.
 sloup se sochou Panny Marie a sochami světců
400.0 m. n.m.
mariánský sloup, morový sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.