Turistické cíle v okolí obce Zadní Chodov

nebo vyberte

Zadní Chodov

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 122 záznamů, 4 / 11 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 klášter františkánů s kostelem sv. Máří Magdaleny
500.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tachov
Raně barokní stavba kostela a konventu z let 1689-1694 v Tachově na místě špitálu křížovníků s červenou hvězdou z poč. 15. století. Stávající klášterní budovy i kostel dali vybudovat františkáni podle plánů Martina Allia. V r. 1950 klášter zrušen, upraven na muzeum. Památkově chráněný od r. 1958.
 Kořen
530.0 m. n.m.
nový zámek
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kořen
Ve vsi Kořen stojí dva zámečky. Starší z 18. stol. a nový pocházející z roku 1886, který si nechali vystavět tehdejší kořenští majitelé Hustolesovi.
 Kořen
540.0 m. n.m.
starý zámek
zámek, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kořen
Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.
 kostel Čtrnácti sv. Pomocníků
665.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Tři Sekery
Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Třech Sekerách je pozdně barokní či klasicistní stavba z let 1787-1790. Nyní filiální ve farnosti Mariánské Lázně. Kostel není památkově chráněn.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tachov
Trojlodní pozdně gotický kostel postaven za vlády Karla IV. Je podobný kostelu Panny Marie v Sulzbachu. V 14. a 15. stol. zpustlý, několikrát vyhořel. Presbytář je pětiboce uzavřen. Zařízení kostela je převážně z konce 17. stol.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
630.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Planá
Původní gotické trojlodí. Hlavní pozdně románský portál je z poloviny 13. století, v polovině 14. století byl zaklenut. V 60. a 80. letech 18. století barokně přestavěn. V kostele náhrobník Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad.
 kostel Narození sv. Jana Křtitele
664.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Vysoká
Románsko-gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele ve vsi Vysoká pochází z 13. stol. Po r. 1946 opuštěn, r. 1982 snesena střešní konstrukce. Torzo se zachovanou věží památkově chráněno od r. 1992, r. 2013 znovu vysvěceno.
 kostel Nejsvětější Trojice
517.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Zadní Chodov
Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice v Zadním Chodově vznikl v letech 1781-1783 zvětšením starší barokní kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.
 kostel Panny Marie Pomocné (též Pomocnice křesťanů)
740.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Sítiny
Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.
 kostel Povýšení sv. Kříže
557.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodský Újezd
Kostel Povýšení sv. Kříže v Chodském Újezdě je gotického původu z 14. stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1790-1792. Nyní filiální ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Anny
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Broumov
Kostelík sv. Anny byl postaven v letech 1929 – 1931 (podle jiných zdrojů 1934-1935).