Turistické cíle v okolí obce Zadní Chodov

Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice v Zadním Chodově vznikl v letech 1781-1783 zvětšením starší barokní kaple. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Římskokatolický kostel Panny Marie Pomocné v Sítinách je drobná pozdně barokní stavba z r. 1789 na místě starší kaple. Věž přistavěna r. 1826. Nyní filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Chodském Újezdě je gotického původu z 14. stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1790-1792. Nyní filiální ve farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Chátrající kostel sv. Anny ve vsi Palič vznikl z bývalé zámecké kaple v letech 1751-1756. Rozšířen v letech 1839-1842 a přistavěna zvonová věž. Zchátral po 2. světové válce po vystěhování Němců, nyní zachraňován spolkem nadšenců a příležitostně zpřístupňován.

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je přesně orientovaná novorománská stavba z let 1908-1911 podle plánů arch. Josefa Forbericha. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 2006 též chráněná kulturní památka.

Kostelík sv. Anny byl postaven v letech 1929 – 1931 (podle jiných zdrojů 1934-1935).

Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Úšovicích je pozdně barokní stavba z r. 1790. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2007 společně se sousední farou též kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Pístově je gotického původu, nově barokně postaven v letech 1750-1765. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Bartoloměje v Ošelíně je gotického původu, avšak radikálně barokně přestavěn r. 1722. Věž zvýšena o patro r. 1903. Nyní filiální kostel ve farnosti Stříbro bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 kulturní památka.

Kostel sv. Jakuba Většího v Brodě nad Tichou je gotického původu z 14. stol., přestavěn barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 kulturní památka včetně přilehlého areálu.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.