Turistické cíle v okolí obce Michalovy Hory

nebo vyberte

Michalovy Hory

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 178 záznamů, 8 / 15 stran, vyhledáno za 0.37 sec
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Slavice
Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.
 kostel sv. Vavřince
729.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel sv. Víta
546.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Trstěnice
Kostel sv. Víta v Trstěnicích je gotického původu z přelomu 12. A 13. Stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1774-1777. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Mariánské Lázně a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.
 kostel Všech svatých
636.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Boněnov
Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.
 křížový kámen
670.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Teplá
Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.
 Kynžvart
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.
 Kynžvart
hrad, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.
 Lazurová hora
630.0 m. n.m.
Michalšperk, Lazurový vrch, Výškov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Výškov
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.
 Lhota
520.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lhota
Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.
 Lhotka
492.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Lhotka
Barokní zámeček v přelomu 17. a 18. stol, sna v místě staršího sídla. První zprávy z r. 1374 (majitelem Racek). R. 1823 Lhotka koupena knížetem Alfredem Windischgrätzem a přiřazena k tachovskému panství. V areálu impozantní špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého. Dnes je budova značně zchátralá.
 městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Tachov
Tachov byl již ve 14. stol. obehnán okružní hradební zdí . Hradby byly zpevněny 26ti pravidelně řazenými věžemi. Před hradbami byl vodní příkop a za hradbami úzká ulička. Vstupy do města zajišťovaly tři brány. Byly odstraněni v průběhu 19. stol.
 Milkov
Domaslav
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lestkov
Skromné pozůstatky hradu ze 13. století, prvně zmiňovaného r. 1423 v souvislosti se jménem Petr Labuť seděním na hradě Milkově z rodové větve Švamberků.