Turistické cíle v okolí obce Michalovy Hory

Kostelík sv. Anny byl postaven v letech 1929 – 1931 (podle jiných zdrojů 1934-1935).

Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je přesně orientovaná novorománská stavba z let 1908-1911 podle plánů arch. Josefa Forbericha. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 2006 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Antonína Paduánského v Úšovicích je pozdně barokní stavba z r. 1790. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2007 společně se sousední farou též kulturní památka.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Kostel sv. Jakuba Většího v Brodě nad Tichou je gotického původu z 14. stol., přestavěn barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 kulturní památka včetně přilehlého areálu.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla v Halži pochází z let 1799-1801. Věž přistavena r. 1855. Filiální kostel ve farnosti Tachov, ale od r. 2007 ve vlastnictví obce. Od r. 1958 památkově chráněn spolu s tarasní zdí a schodištěm.

Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.

Kostel založený před rokem 1350, v první polovině 18. stol. vyhořel, ale krátce na to byl obnoven v barokním stylu. Později již jen opravován.

Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.

Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.

Kostel sv. Markéty v Lázních Kynžvart je neorientovaná stavba gotického původu z 13. století. Obnovován po požárech v letech 1509 a 1870. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 1994 též chráněná kulturní památka.